neděle 1. listopadu 2020

Moje první ořechovka

Snad ne taky poslední. 

Ořechy jsem nechala louhovat do dneška. Vycházela jsem z receptu zde. Vznikl mi litr alkoholu. Na ten má být použito 300–500 gramů cukru svařeno v co nejmenším množství vody. 

Rozhodla jsem se pro 400 gramů jen proto, že cukr považuji za nezdravý. Jinak bych dala rovnou půl kila ne-li víc, protože naložené ořechy jsou příšerně hořké, hrozně moc alkoholové a na jazyku jakoby pálí. Prý se dají sníst s cukrem nebo medem.

Vzala jsem klasický bílý krystal (na třtinové pokusy bude snad čas příště) a svařila s 300 ml vody. Poměř měl být max. 1:1, takže to jsem dodržela. :-) Vzniklo mi 500 ml tekutiny

Alkohol jsem rozlila do lahví 250 ml a 750 ml, aby se mi tam vešel ještě ten sirup. Ten rozdělím v poměru jedna třetina ku dvěma třetinám, tzn. 170 ml do první a 330 ml do druhé. Ještě nechám tedy týden odležet a pak půjde do špajzu nebo do sklepa do chladu.

Měla bych získat alkohol 26,79 %.

Jak jsem k tomu přišla?

A = množství alkoholu

B = množství sirupu

C = množství tekutiny dohromady (A + B)

A+B = C

37,5 % * A + 0 % * B = x % * C (dosadíme, co už známe ve stejných jednotkách, zde mililitry)

37,5 * 1000 + 0 % * 400 = x % * 1400

37500 + 0 = x % * 1400

26.7857142857 = x %

Zatím má barvu jenom světle hnědou a ne černou, jak to ukazují všude na internetu. 

Mimochodem v Itálii říkají ořechovce Nocino a recept najdete tady. V čem spočívá rozdíl? Používají obilný alkohol (myslím, že to je kukuřičný). Protože se ořechy sbírají na svatého Jána, má se jich posbírat 24. Autorka článku louhuje 40 dní a nálev má naprosto černý. Nechápu. Pak přidá cukerný sirup (3 šálky cukru na 4 šálky vody, což je u ní litr) a nechá opět 40 dní odležet.

neděle 25. října 2020

Teplý čočkový salát

Na doporučení mamky jsem vyzkoušela čočkový salát s pečenou dýní (mám vlastní ze zahrádky, na kterou jsem náležitě pyšná). Od mamky jsem ho ochutnala už dřív a snad bych tomu ani neříkala salát, prostě normální teplé vegetariánské jídlo. Doma jsem nezapomněla zmínit, že čočka má opravdu velké množství bílkovin (26 g na 100 g). My použili Čočku velkozrnnou od Essa, takže něco úplně obyčejného. 

Recept najdete u Florentýny zde.

Co potřebujete:

  • 500 g čočky (vydá asi na 4 porce), na tenhle recept potřebujete ale jenom polovinu,
  • 1 lžíce soli,
  • 1 hokaido dýně (doporučuji upéct rovnou druhou na polévku).
  • 2 menší cibulky,
  • 4 stroužky česneku,
  • 2 lžíce olivového oleje nebo másla na pečení dýně + trocha pod cibulku,
  • rajčatová passata, 
  • balkánský sýr.

A jak na to?

Opláchněte čočku a namočte ji do nové vody alespoň na dvě hodiny. Přihoďte trochu sušeného tymiánu a v této vodě ji vařte asi 30 minut. Před koncem vaření osolte. Rozdělte do dvou kastrůlků (polovinu si můžete udělat na kyselo nebo jinak).

Dýni rozpulte a vydlabejte semínka – výhodou tohoto druhu je, že se nemusí loupat a čistit, stačí umýt. Dejte ji péct na pečicím papíru do trouby trochu pokapanou olivovým olejem nebo s troškou másla.

V pánvičce zatím dosklovata osmahněte cibulku a česnek. Přidejte rajčatovou passatu (např. z konzervy) a trochu vody. Nechte ohřívat, dokud se neuvaří čočka. Tu pak odstavte, slijte a vsypte do rajčatové omáčky. Promíchejte a nechte 5 minut odpočívat.

Poté vmíchejte opečenou dýni. A posypte rozdrobeným balkánským sýrem. 

neděle 20. září 2020

Bylinková panna cotta

Panna cottu přezdívanou „smetana na vidličku“ jsem tentokrát vyzkoušela udělat s bylinkami Síla květů od Sonnentoru. Vycházela jsem z receptu Jany Florentýny Zatloukalové (zde). Je potřeba počkat do druhého dne.

Potřebujete:

  • 2 kelímky smetany ke šlehání po 200 ml (porce je na dezert o velikosti 7 muffinů),
  • 40 g krystalového cukru,
  • něco voňavého (použila jsem lžíci koření Síla květů od Sonnentoru, ale nejběžněji se používá vanilka, můžete vyzkoušet i skořici, hřebíček, kardamom, perníkové koření... když se blíží ta zima),
  • želatinu v prášku (10 g), lze použít i plátky, ty je ale vhodné předem na pár minut namočit do vody a pak z ní vyndat.
  • formičky, do nichž uvařenou smetanu rozlijete (pokud ji plánujete na svačinu s sebou, doporučuji nechávat si skleničky od jogurtů).

Do kastrolu nalijte obě smetany, přidejte cukr a koření. Pokud chcete nechat koření pouze vylouhovat a bude ho nutno vyndat, myslete na to, že je třeba směs přecedit před přidáním želatiny.

Kdybyste použili plátkovou želatinu, je třeba ji namočit do vody před tím, než přivedete smetanu k varu. To je další krok. Zatímco hlídáte smetanu, aby vám neutekla z hrnce, vypláchněte formičky studenou vodou, prý by pak měly jíž bábovičky snáze vyklopit.

Odlijte trochu (např. 100 ml) vařící smetany a dobře v ní rozmíchejte želatinu. Pak směs vlijte zpátky do kastrůlku se zbývající smetanou a dejte ji z ohně. Důkladně rozmíchejte a rozlijte do formiček. 

Nechte do druhého dne v lednici vystydnout a ztuhnout. Prý by mohly stačit i 4 hodiny.

Dezert se správně podává tak, že se vyklopí na talířek, abyste se mohli kochat tím, jak se třese jako sulc. Ale už jsem ho párkrát jedla i skoro teplý a přímo z formičky. Ale to je trošku prasárna.

A měl by se ještě dozdobit, například ovocem.

P. S.: Protože koření obsahuje cukr, byla naše panna cotta dost sladká a taky se mi nahoře tak úplně nerozmíchala želatina. Ale stejně byla super.

neděle 13. září 2020

Bezinkový džem

Před rokem nebo dvěma jsem si od Kamila dovezla skvělý bezinkový džem a od té doby myslím na to, že si ho udělám taky. Mělo by to být jednoduché, vždyť nám ho spousta roste za stodolou. A protože se o něj nijak nestaráme, nezalíváme ho a ani nic jiného, říkám tomu „jídlo zdarma“, o tom někdy příště.

Našla jsem si recept: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-pripravit-dzem-kompot-a-povidla-z-cerneho-bezu#part=3 a pustila se do sbírání. Po umytí mi došlo, co mě tak štvalo na sklízení květů bezu (kromě všudypřítomného pylu): to, jak se špatně dostávají jednotlivé kuličky dolů. Vždycky se v kastrolu nachází i nějaké větvičky.

Potřebujete (pozor vystačí pouze na 2 malé skleničky):
  • 300 g bezinek,
  • 60 g cukru,
  • 150 ml vody,
  • citron,
  • alkohol, např. vodka.
Bezinky omyjte, otrhejte, nasypete do kastrolu, přisypte cukr, vidličkou rozmačkejte, zalijte vodou a rozvařte na kaši.

Při vaření to vypadá úžasně. Jako borůvky. Ale myslím, že to tak i barví, takže bacha.

Na závěr jsem přidala pár kapek citronu a do skleniček pár kapek alkoholu, abych předešla plísni. Lžicí dala do sklenic, zavíčkovala a otočila dnem vzhůru. A přikryla ručníkem.


sobota 29. srpna 2020

Opuncie neboli kaktusový fík

V Kauflandu jsem včera objevila plody opuncie za sedm korun, tak jsem se je rozhodla vyzkoušet. Už jsem ho kdysi měla, ale zapomněla jsem, jak chutná. ... Už vím proč.

Chuť je jemně nasládlá a příjemná, ale žádný zázrak to není. Prý něco mezi hruškou a fíkem. Já bych to přirovnala spíš třeba k nějakému oranžovému či žlutému melounu. Ne moc sladké, chutné, ale s otravnými drobnými tvrdými semínky, která není reálné vybírat - asi jako u hroznového vína nebo angreštu.

Ale to nejhorší jsou trny. Drobné průhledné ostny, které vás při zapíchnutí obtěžují víc než tříska. Kvůli nim jsme rozhodli, že už tuto exotickou potravinu kupovat nebudeme, i když by měla mít spoustu vlákniny, třetinu denního potřebného příjmu vitaminu C, draslík a nevím co dalšího. Existují plody přátelštější ke svým konzumentům.

pondělí 3. srpna 2020

Sladké listové tyčinky

Před lety jsem psala, jak vyrobit úplně jednoduchoučké tyčinky z listového těsta, recept najdete zde. Teď jsem přemýšlela, jak zpracovat listové těsto s co nejmenším množstvím práce, protože jsem ho nějak pozapomněla v lednici a nechtěla jsem se s ním kdovíjak dělat, kdyby se nenafouklo, nebo bylo dokonce špatné. 

Vyřešila jsem to jako sladké tyčinky. Potřebujete:
  • listové těsto,
  • skořici,
  • vajíčko,
  • cukr krystal (lze použít třtinový).
Rozválejte listové těsto, dejte na plech a potřete vajíčkem. Posypte bohatě skořicí a třtinovým cukrem. Dejte péct cca na 15 minut. Po vychladnutí s chutí zbaštěte. 

sobota 18. července 2020

Slepičí polévka

Jak jsem psala v článku Novinky v našem kurníku, usoudili jsme, že velké množství slepiček v kurníku vyřešíme vraždou třech starých nesnášejících (a možná i nejedlých). Ale protože jsem úsporná (jako žárovka, haha, mám takhle o prázdninách hravou náladu), chtěla jsem s nimi něco udělat. Jako nejlepší se mi jevila polévka, resp. vývar. I kdyby slepice sama o sobě neměla nic moc maso – příliš tuhé, než aby ho někdo doma jedl – dalo by se dát kočkám a my budeme mít výtečnou polévku. 

Potřebujete:
  • slepici (můžete použít i kuře a dokonce i s droby, ale ty jsem neměla),
  • 3 stroužky česneku,
  • 8 kuliček celého pepře,
  • 1 bobkový list,
  • 1 lžíci soli,
  • 2 litry vody (a velký hrnec),
  • větvička rozmarýnu (cca 10 cm).
Slepici dáte společně s veškerým kořením a solí do hrnce, zalijete vodou a přivedete k varu. Potom ztlumíte plamen a vaříte (táhnete) dlouho. Apetit (viz Inspirace na konci článku) doporučuje tři hodiny, ale můžete i přes noc, záleží čím a jak topíte, resp. na čem vaříte. Pro mě jsou ideální kamínka, kterými si v zimě přitápíme, tak vlastně zabiju dvě mouchy jednou ranou – stejně topím a na táhnutí stačí jen takový lehký udržovací oheň.

Pokud chcete mít polévku rovnou k jídlu a nemá sloužit jen jako vývar (základ omáček apod.) můžete na posledních dvacet minut přidat kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer) a brambory.

sobota 11. července 2020

Svatojánský likér – ořechovka

Nezralé vlašské ořechy
Potřebujete:
  • 25 nezralých vlašských ořechů (množství se v různých receptech liší, tak jsem jich vzala něco mezi 15 až 35), ořechy sbírány 10. 7. 2020 po několikáté upomínce od přítele, že jsem chtěla dělat ořechovku a měla bych se podívat, jestli už není čas sbírat ořechy, jinak budu smutná jako vloni. Je to miláček. (Vanda Blaškovič [9] dává na litr rakije 15 ořechů.)
  • velkou sklenici, kam se vám vejdou společně s litrem vodky,
  • 3 hřebíčky,
  • malý kousek skořice (použila jsem cejlonskou ze Srí Lanky, která je prý lepší, protože obsahuje menší množství kumarinu, který zatěžuje játra a ledviny),
  • 1 litr vodky (tip: Pořiďte si raději více alkoholu, když tak ho použijete na něco jiného, protože ořechy nechají ve sklenici dost místa a nemuselo by vám to vyjít. Připomíná to cpaní okurek a zalévání nálevem. Není nic horšího, než zjistit, že vám nálev jen tak tak nevyšel. Možná by byla lepší strategie jednotlivá kolečka hezky ukládat, než je jen tak sypat do sklenice a pak s ní třást, aby se tam srovnala...), někdo [4] používá koňak, slivovici [6], [5] líh, kalvádos a vínovice, ale nedoporučují slivovici, [10] tuzemák,
  • někdo dává ještě 1–2 kuličky jalovce, a kůru z poloviny biocitronu, pomeranče, ale já neměla ani jedno, Zdena [3] používá 1/2 badyánu, 1/2 vanilkového lusku, 5 kuliček nového koření, někdo [4] muškátový květ, jiní zase [5] kávu, nové koření, zázvor, puškvorec, fenykl či pelyněk, [8] chilli papričku či pár kuliček pepře, [10] mandle, muškátový oříšek apod. 
  • za 6 týdnů budete potřebovat:
    • 300–500 g krupicového cukru (nebo med místo cukru [10]).
Natrhejte nezralé vlašské ořechy včas (viz P. S.1). Umyjte je a nechte oschnout. Nakrájejte je na kolečka. Raději s rukavicemi, ať nemáte hnědé ruce. Snažila jsem se být opatrná a udělat to bez rukavic a myslím, že se mi to povedlo. Již bezprostředně po protřepání se vodka zbarví dožluta a barví (třeba parapet), tak pozor na to. 

Pak umístěte na 6 týdnů na světlé teplé místo, já dám sklenici na okno k již připravovanému jahodovému likéru. To bude zima plná ovoce!

Za 6 týdnů byste měli svařit cukr s co nejmenším množstvím vody (maximálně 1:1), sbírejte pěnu, nechte vychladnout, a pak:

a) přilijete vzniklý sirup k ořechům v lihu a necháte ještě týden stát. Po scezení můžete likér pít.
b) přecedíte ořechy, alkohol spojíte s cukrem a necháte ještě alespoň týden (jinde uvádějí měsíc na původním místě) odležet.

Přelijte likér do lahví, uzavřete vyvařenou zátkou nebo šroubovacím uzávěrem a nechte v chladu sklepa uležet minimálně do Vánoc, ještě lépe však do jara. (viz zdroj Hradová, Kateřina: Jak připravit svatojánský likér: Ořechovice krok za krokem)

Čím déle leží, tím je lepší. Je prý výborný na žaludeční potíže. [4][5] Usazeniny na dně ničemu nevadí, ale ve sklenici nevypadají dobře.

P. S.1: Ořechy na ořechovku/ořechovici/ořechový likér/svatojánský likér se mají sbírat od sv. Jana (24. 6.) do sv. Anny (26. 7.). „Měly by jít ze všech stran pohodlně propíchnout. Záleží na tom, jak je na tom příroda ten který rok. Recept dává prostor fantazii a chuťovým preferencím, použitý destilát by však měl mít aspoň 40 % alkoholu.“

P. S.2: Protože jsem zjistila, že UŽ JE ČAS dost na poslední chvíli (na příští rok by to chtělo napsat si do diáře, kdy budou cca ořechy), koupila jsem na poslední chvíli zatím nevyzkoušenou vodku 37,5 % Pod věží za 219 Kč za litr. Na alkohol moc nejsem, takže i když ochutnám, nedokážu posoudit kvalitu vodky. Dobré zkušenosti mám s Pražskou nebo Hanáckou. Či s Božkovem, ale ten v nějakém testu nedopadl tak dobře. Viz Patrik Havlíček test z roku 2013 zde.

P. S.3: Můžu použít ořechy, co mají na slupce černé tečky nebo fleky? A není to špína.

P. S.4: Pátý zdroj namáčí ořechy na 2 až 3 dny do vody.

P. S.5: Šárka Škachová [7] v Dedeníku prokládá vrstvu ořechů vrstvou nakrájeného pomeranče bez pecek. Přidá celou skořici, hvězdičku badyánu a několik kávových zrn. Zalijeme alkoholem (vodkou, rakijí, vínovicí, rumem) a láhev neprodyšně uzavře. Zbytek je stejný jako dříve zmíněný postup. 

P. S.6: Ořechy prý [8] obsahují látku juglon, která má antibiotické účinky. „Listy se dají vyluhovat a lze z nich připravit výtečný čaj, který má zdravotní účinky při poruchách s trávením, při zácpě, nechutenství nebo se skvěle hodí na pročištění krve. Výluhy z listů jsou také účinnou přísadou do koupelí, a to třeba proti akné nebo pocení.“ Ořechovka zase pročistí játra, žaludek (odstraní jeho slabost) játra a krev, kterou i ředí a podporuje krvetvorbu, zbaví střeva hnilobných procesů... [8] Podle [11] by se mohla nechat odležet i dva roky.

P. S.7: „Ořechovka je alkoholický nápoj, který se vyrábí macerováním nezralých vlašských ořechů v lihu s přídavkem různých druhů koření či bylin a často také cukru. ... Typická ořechovka má tmavě hnědé zbarvení a obsah alkoholu se pohybuje mezi 30 až 40 %. ... Ořechovka je typickým nápojem, jehož příprava má na území České republiky velmi dlouhou tradici. Kromě domácké výroby je tento likér vyráběn také průmyslově mnoha výrobci, u kterých se liší jak složení, tak obsah alkoholu.“ [10]

Zdroje:
[3] http://spicycrumbs.cz/2015/07/orechovka/ – opravdu krásné fotky

čtvrtek 11. června 2020

Jahodové knedlíky

Všechny knedlíky z kila mouky
Dělala jsem rovnou z kila mouky, protože jsme si ze samosběru přivezli trochu víc jahod (35 kilo).

Na webu jsem se dočetla, že je lepší je dát do mrazáku syrové než uvařené. Více viz tip na konci tohoto článku.

Potřebujete: 
  • 1 kg hladké mouky,
  • 40 g droždí, 
  • 2 lžičky krupicového cukru,
  • 500 ml vlažného mléka,
  • 2 vejce,
  • špetka soli,
  • tvrdý tvaroh, máslo a cukr na posypání, pokud je neplánujete pouze udělat a zamrazit.
Mouku prosejte do mísy, udělejte důlek a do něj rozdrobte droždí, přidejte cukr a polovinu vlažného mléka. Během deseti minut by měl vzejít kvásek. Pak přidejte zbylé mléko, vejce a sůl a zpracujte na tužší nelepivé těsto. Nechte na teplém místě hodinu kynout.

Poznámka: tužší nelepivé těsto se dalo promíchat celkem snadno. Nejprve jsem to prohnětla jen tak vařečkou, ale nakonec jsem do toho musela i rukou. Kynulo to krásně.

Těsto rozválejte na pomoučené ploše na centimetr silný plát vykrajujte z něj čtverce o velikosti cca 8×8 centimetrů, nebo tak, aby se vám do každého vešla jedna jahoda. Vytvarujete knedlík.

Knedlíky se vhazují do velkého hrnce vroucí lehce osolené vody. Je třeba je vařit, dokud nevyplavou na hladinu. Přibližně 8 minut. 

A na závěr tip, o kterém jsem nikdy dřív neslyšela: Po uvaření knedlíky propíchněte vidličkou, aby vyšla pára ven a ony zůstaly nadýchané.

Pocukrujte je, posypte tvarohem a přelijte rozpuštěným máslem. 


Tip na zamražování knedlíků: Trochu jsem googlila, jestli zamrazit již uvařené knedlíky, nebo rovnou syrové a co je lepší. Samozřejmě že je běžnější zamrazovat uvařené, protože vám od oběda zbyly, takže se zbaští někdy jindy. Z krámu je taky koupíte předvařené, ale... proč je vařit dvakrát?

A ukázalo se, že se obecně radí zamrazit je rovnou po udělání. Sice musíte nadvakrát, abyste je měli pěkné, ale i tak se to vyplatí, že je nevaříte. Akorát pak je potřeba vařit je trochu déle. A teď již k tomu zmrazování – doporučuje se zamrazit je rozložené na táce (to jsem jak vidíte moc nedodržela), aby k sobě nepřimrzly, a pak je již promrzlé sesypat do pytlíku. Z mrazáku se pak hned hází do vroucí vody. (Jak chutnaly konkrétně tyto, zatím nemohu říct, protože jsem je ještě nevařila.)

Jiný recept na knedlíky s jahodami, tentokrát tvarohové u mě najdete zde.

15. 11. 2020 Tak jsme si je dnes poprvé uvařili. :-) Mňam. Jenom je potřeba je trochu více pocukrovat. Hodí se samozřejmě nastrouhaný tvaroh, skořice a kakao. Vyzkoušela jsem perníkové koření a taky to byla mňamka.

středa 10. června 2020

Co je to marmeláda?

Podle evropské legislativy (dle směrnice EU) se od roku 1979 jako marmeláda smí označovat pouze výrobek, který obsahuje alespoň jednu pětinu (tzn. 20 %) citrusových plodů jako je tomu v Anglii. Některé státy si pro užívání tohoto názvu vyjednaly výjimku, takže pozor na marmelády z Dánska, Řecka a Rakouska. U nás to tedy platí od vstupu do EU, tedy od roku 2003. Marmeláda má hustší hladkou konzistenci a lépe se roztírá než džem. Z Wikipedie: „Ovoce použité při výrobě marmelády může být prostě rozvařeno vcelku nebo před rozvařením vylisováno nebo může být k přípravě marmelády použita pouze ovocná šťáva. Následným želírováním (přirozeným působením pektinu obsaženého v ovoci nebo doplněním želírovacího přípravku) během vaření dojde k zahuštění.“

Dřívější marmelády bez pětiny citrusů jsou tedy v ČR označovány ovocná pomazánka nebo ovocná směs. Ty však nejsou ukotveny v legislativě, takže pozorně čtěte složení. Šel by využít i výraz zavařenina, neboť ta je dle Wikipedie definována jako „výrobek z rozvařeného a zahuštěného ovoce, např. jahodová zavařenina.“ Jenže jinde jsem zase našla, že se zavařenina říká zavařenému ovoci (kompotu), viz Wikipedii heslo kompot ve zdrojích. 

Džem bývá obvykle řidší než marmeláda a může obsahovat kousky ovoce nebo dokonce celé plody. Kvalitní by měl mít minimálně 45 % ovoce, pak bývá označován jako džem výběrový nebo džem extra. Z Wikipedie: „Obvyklé množství cukru činí 1/3 až 2/5 obsahu, obsah ovoce musí být minimálně 35 %.“ Dle Směrnice rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě, se džemem rozumí směs cukrů, části plodů (podle potřeby bez kůry, slupek, jader, pecek a podobně, která byla nakrájena nebo rozdrcena, ale která nebyla rozmělněna na dřeň) nebo dřeně jednoho nebo více druhů ovoce a vody o vhodné rosolovité konzistenci. Džem z citrusových plodů však může být vyroben z celého plodu nakrájeného na proužky nebo plátky. Jednotlivě je určeno nejmenší nutné množství ovoce na kilogram konečného výrobku, obecně minimálně 350 g (to je strašný, že zbytek můžete dohnat vodou či cukrem a máte džem!), 250 g u červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, šípků a kdoulí, 150 g u zázvoru, 160 g u plodů kešu a 60 g u plodů mučenky. K detailnějšímu pročtení doporučuji přímo uvedenou směrnici. Ještě dodám, že výběrový (extra) džem z následujících plodů musí být jednodruhový: jablka, hrušky, švestky a slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata. Obecně musí být použito minimálně 450 g ovoce na 1 kg výsledného produktu. Opět jsou zde výjimky jako dříve, akorát o něco větší množství.

Dle směrnice se rosolem „rozumí směs cukrů a šťávy nebo vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce přivedená do vhodné rosolovité konzistence. Množství šťávy nebo vodných extraktů použité k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší, než je stanoveno pro výrobu džemu.“ Kdyby to nebylo jasné, tak rosol je jenom ze šťávy, nesmí v něm být kousky ovoce. Ale i tak je stanoven povinný podíl ovocné složky na 350 gramů v jednom kilogramu.

Želé je zavařenina připravená z ovocné šťávy a cukru. Lze ho připravit i z běžně prodávaného džusu nebo nektaru. Vzhled a chuť želé můžeme vylepšit přidáním např. kousků ovoce, ořechů, bylinek nebo proužků kůry z citrusových plodů.

Dle Wikipedie kompot označuje ovoce, které je žádoucím způsobem tepelně zpracované. Čerstvý kompot není konzervován a je určen pro brzkou konzumaci.

Pár tipů pro mlsaly:
  • Přidejte dvě lžičky džemu (nejlépe malinového či borůvkového) do marinády na pečenou šunku či uzené.
  • Pokud chcete ušetřit, kupujte si bílé jogurty ve větším balení a míchejte si je ideálně s domácími marmeládami či džemy. Tak může mít každý v rodině ten svůj. Totéž můžete udělat s tvarohem či zakysanou smetanou. S řídkou marmeládou a mlékem byste mohli vytvořit ochucené mléko, stejným způsobem můžete ochutit a osladit svoje smoothie či mléčný koktejl.
  • Džem můžete přidat také do salátu. Navíc trochu olivového oleje, balsamikový či rýžový ocet a originální recept je na světě.
  • Zkombinujte marmeládu s tvrdým sýrem, jako to dělají ve Španělsku, nebo s nivou med jako to dělají ve Francii.
  • Džem či marmeláda na chleba s máslem jsou klasikou. Já bych ale řekla, že lépe vyniknou na bílém pečivu, i když se proti němu ve zdravé výživě dost brojí.

O výjimku z označení marmeláda pouze pro citrusové ovoce žádala společnost Hamé, ale Evropská potravinářská komise požadavek zamítla. Podobně neslavně dopadl český rum, který se nyní jmenuje Tuzemák. 

V souvislosti s marmeládou je vhodné zmínit Blanku Milfaitovou, která se od roku 2012 živí tím, že vyrábí originální marmelády, za které již získala řadu ocenění.

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marmel%C3%A1da
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zava%C5%99enina
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDel%C3%A9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompot
https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2001L0113:20040712:CS:PDF
https://zena.aktualne.cz/volny-cas/tajemstvi-dzemu-vyzkousejte-nase-tipy-i-uzasne-recepty/r~i:article:804715/
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/eu-zamitla-vyjimku-na-marmeladu-v-cesku.A121009_212417_ekonomika_ert
http://www.xantypa.cz/cislo-casopisu/cislo-3-15/2678-3/oceneni-marmeladova-kralovna

úterý 14. dubna 2020

Cibulové batikování 1

Potřebujete:
  • vajíčka ideálně s bílou skořápkou (omytá),
  • nějakou dobu sbírané slupky z cibule (kdybyste měli z červené, dávejte si je zvlášť a udělejte dva druhy barevných vajec), pro variantu 2 a 3 jsou lepší menší kousky, takže pokud jste sbírali velké, natrhejte je na menší,
  • lžíci octa,
  • vodu,
  • přiměřeně velký hrnec,
    • příp. pro variantu dvě: staré (vyprané) silonové punčocháče,
    • příp. pro variantu tři: ještě navíc lístky hezkých rostlin (stačí kopřiva).
varianta jedna – žlutohnědá jednobarevná vejce
Vycházím z návodu Jany Florentýny Zatloukalové, autorky Kuchařky pro dceru. 

Do studené vody dejte vejce, lžíci octa a slupky od cibule. Přiveďte k varu a osm minut vařte. (Můžete i déle, ale pak bude mít žloutek ošklivou šedou barvu. A jsou i lepší způsoby jak dosáhnout skvělé barvy.) Nechte odležet přes noc. Ráno vylovte, osušte a přetřete máslem, kůží se špekem nebo alespoň olejem, aby se leskla.

varianta dva – batikovaná žlutohnědá vejce jako dělala moje babička
Staré děravé punčocháče se dají krásně využít na batikování vajíček. Postup spočívá v tom, že do ustřiženého patřičně velkého dílku (cca 7 cm) punčocháčů napěchujete cibulové slupky a dovnitř jako do hnízda dáte ještě syrové vejce. Z přečuhujícího zbytku uděláte nahoře uzel, nebo zavážete nití. Další dílek budete již muset zavázat z obou stran.
Lístek kopřivy
Pro líné se nabízí pracnější varianta spočívající v tom, že vejce cpete do punčocháčů jako do hada. Nejprve slupky do špičky nohavice, pak přidáte vejce, zakroutit, udělat uzel nebo zavázat a nacpat další slupky a další vejce. Tímto stylem můžete celkem pohodlně vytvořit hada, ale podle mě hrozí větší riziko, že vám vejce někde prasknou, protože s nimi nebudete zacházet dost opatrně. 

Na druhou stranu při vyndavání si to také užijete, protože to bude jako postupné rozbalování adventního kalendáře. 

Další postup je stejný. Vajíčka dáte do studené vody s octem a vaříte. 

varianta tři – lístečky ozdobená batikovaná žlutohnědá vejce
Jedná se pouze o pokročilejší variantu jedna nebo dva, když postupujete stejně, ale s tím rozdílem, že nejprve do punčocháčí vložíte vejce s lístečkem nějaké rostliny, který na ně pořádně přitisknete. Výsledkem bude barevné či batikované vejce a bílý lístek. Vtip je v tom pořádně utáhnout punčocháče. 

P. S.: U nás doma se říkalo i šlupky, ačkoliv správný výraz je slupka.