Z mrazáku jsem vytáhla jehněčí kýtu a zeptala se AI, jak nejchutněji ji mám připravit. Doporučila mi pečení v troubě s česnekem a bylinkami. Upravila jsem podle surovin, které mám v tuto chvíli doma – takže zcela bez zeleniny (měla být mrkev, celer, cibule, petržel a 200 ml suchého vína) a přílohy.
Potřebujete:
- 1 jehněčí/kozí kýta (cca 1,5–2 kg)
- 12 stroužků česneku
- 2 lžíce sušeného rozmarýnu
- 1 lžíce hrubozrnné soli
- 1 lžička zeleného pepře
- 3 lžíce olivového oleje
Postup:
Začala jsem tím, že jsem si v hmoždíři rozmělnila rozmarýn, hrubozrnnou růžovou sůl a zelený pepř. Přidala jsem olivový olej a potřela jím maso, do kterého jsem udělala zářezy a umístila česnek. Asi dvě hodiny jsem nechala marinovat při pokojové teplotě. Ideální by prý bylo přes noc, ale na to jsem neměla prostor, protože mi maso teprve rozmrzalo.
Kýtu jsem umístila do zakrytého pekáčku, podlila asi půllitrem vody a nechala na 160 °C péct tři hodiny.
Průběžně jsem otáčela a polévala vývarem.
Hodinu jsem pekla na 100°C, aby se mi rozpustily i blány a šlachy. Sice Florentýna doporučuje dvě hodiny na tuto teplotu, ale to už jsem se bála přidat si další hodinu pečení jen tak, když jsem její článek o základech pečení objevila až nyní (zde).
Na posledních 30 minut jsem odkryté pekla na 200 °C, aby se vytvořila kůrka.
Do výpeku jsem přidala dvě lžičku kudzu (škrob) rozmíchané ve studené vodě a doufala, že to zhoustne na omáčku. Trochu se povedlo, ale už jsem se nechtěla pouštět do dalších pokusů, tak jsem to nechala tak.
P. S.: Chutná to naprosto úžasně. Ještě se tedy přiznám, že jsem to v průběhu pro jistotu trochu osolila a opepřila normálním černým nahrubo namletým pepřem přímo z mlýnku. Možná jen ta šťáva je trochu slanější, než bych potřebovala mít.
Žádné komentáře:
Okomentovat