Aperitiv

Aperitiv se podává 10 až 20 minut před jídlem. Jeho cílem je povzbudit chuť k jídlu, tzn. nedávejte si ho, když se snažíte zhubnout. ;-) Má nastartovat činnost chuťových buněk a rozproudit konverzaci - během aperitivu se hosté vítají, seznamují a ztrácejí počáteční ostych. Aperitiv plní funkci přípitku. Měl by to být nápoj s nižším obsahem alkoholu. Sklenku s aperitivem můžete dostat už při vstupu na večírek.

Před jídlem se podává například suché sherry, jež se vyrábí složitým procesem zrání z bílého vína a má 15 % alkoholu. Aperitivem může být i portské, cinzano, campari, becherovka, sekt, míchané nápoje se sektem nebo vermut, suché martini, suché bílé nebo červené víno, pivo, lze použít i gin, whisky nebo slivovici. Pokud nemůžete alkohol, využijte vodu nebo džus.

V čem se aperitiv podává? Sekty v misce, ve špičce a nebo ve flétně. Dezertní vína ve vyšších štíhlých sklenkách na dlouhé stopce o obsahu půl deci nebo deci. Dáváme si jen jednu skleničku. Pokud už si musíme dát i druhou, pak to stejné co prve. Likér naléváme do misek na krátké stopce a o malém obsahu, půl deci nebo ještě méně. Pálenku (borovička, slivovice) naléváme do sklenek o malém obsahu a na krátké stopce, ale vyšších a štíhlejších. Whisky patří do dvoudecové skleničky, pokud bude s ledem, hodí se třídecový tumbler, což je úzká sklenice bez nožky s velmi silným dnem. Taková sklenička se nazývá velké tumblery (odborně highball glass). Skoti používají tzv. tasting glass.

Zdroje:
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-dobrou-chut-recepty-stare/66308/aperitiv-a-digestiv.html
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1124997157-etiketa-aperitiv-digestiv/204522161300021/?tema=detail
http://alkoholia.cz/magazin/aperitiv-a-digestiv-aneb-jak-zacit-a-ukoncit-dobrou-hostinu
http://www.marianne.cz/jidlo/tipy/aperitiv-nebo-digestiv-poznate-rozdil, autor Ivana Ašenbrenerová
http://cs.wikipedia.org/wiki/Digestiv
http://bartender.iplace.cz/$widget/panel/preview/0/calendar/1465977/2110848/0000-00-00

Sirup

Suroviny:

• 170 g krupicového cukru,
• 170 ml vody (u tekutých surovin jen 125 ml),
• příchuť: 
• a) okurka; 
• b) svazek meduňky (2 stonky) a svazek mateřídoušky (3 rostlinky).

Postup
a) Nahrubo nastrouhejte okurku, přilijte vodu a cukr a na středním ohni povařte, až se cukr rozpustí. Přeceďte do skleniček a rychle je zavřete. Uchovávejte raději v chladu. (Je takový trochu zvláštní, ale když si zvyknete na chuť okurky, může být příjemně osvěžující.)

b) Do vody s cukrem vhoďte oprané bylinky. Povařte, až se cukr rozpustí (a bude vám krásně vonět místnost -> možná by bylo lepší přikrýt pokličkou!) a slijte přes sítko do skleniček. Chuťově zajímavější.

Inspirace z Apetitu září 2013

Domácí sušenky

Domácí sušenky
Suroviny:

• 110 g másla,
• 145 g světlého třtinového cukru,
• 1 vejce,
• 200 g hladké mouky,
• 1/2 lžičky kypřicího prášku,
• věci na dochucení, např. bílá čokoláda, hruška, banán, tmavá čokoláda, sušené meruňky, fíky, brusinky, oříšky.

Postup
Sušené ovoce můžete povařit pár v jablečné šťávě, aby bylo i po upečení měkké.

Utřete máslo s cukrem do pěny, až zesvětlá a nabude. Zašlehejte vejce.

Smíchejte mouku s kypřicím práškem. A tuto směs zamíchejte do té předcházející spolu se zvolenou příchutí. Vyválejte z těsta váleček o průměru 5 cm a dejte ho na hodinu vychladnout do mrazáku.

Předehřejte troubu na 170°C a na plech dejte pečicí papír. Vyndejte těsto a nakrájejte je na 2 centimetry široká kolečka. Rozložte je na plech dostatečně daleko od sebe – hodně tekuté s banánem se stejně slily v jednu placku – a pečte 20 minut dozlatova. Podávejte je teplé, nebo je můžete skladovat v uzavřené nádobě až týden.

P. S.: Kvalitní čokoláda by měla zůstat v kouscích, levnější se rozteče. Vyzkoušela jsem následující varianty: 1 čerstvá hruška s bílou čokoládou a špetkou mletého hřebíčku; 1 zralý banán s 50 g tmavou čokoládou a trochu ovesných vloček, aby to bylo tužší (nepomohlo!), sušené meruňky s oříšky, brusinky s kandovaným zázvorem. První dvě varianty byly nejlepší. Příště bych dala trochu méně cukru.

Játrové knedlíčky z paštiky

Suroviny

• 1 vejce,
• sůl,
• majoránka,
• mletý černý pepř,
• 1 větší játrová paštika,
• strouhanka nebo otruby.

Postup
Játrovou paštiku vyjměte z konzervy. Vklepněte vejce a přimíchejte majoránku, pepř, sůl a strouhanku (otruby). Vytvořte pevnou hmotu a z ní vytvarujte knedlíčky. Pět minut je povařte v polévce a je hotovo.

Pozn.: Jsou jemnější než ty opravdické a doporučila bych je spíš jako nouzovku.

Bramborová kaše

Potřebujete

• uvařené brambory ve slané vodě,
• smetanu (příp. mléko),
• máslo,
• příp. malá cibulka nebo šalotka.

K uvařeným bramborám přidejte trochu smetany a kousek másla. Rozmačkejte je vidličkou, šťouchadlem nebo ponorným mixérem. Smetanu přilévejte dokud nebude mít kaše tu správnou konzistenci. Nepřežeňte to, aby brambory nezklihovatěly.

Přidat můžete i nakrájenou cibulku/šalotku. Tu můžete případně lehce osmažit. Pro změnu můžete přidat nakrájené ředkvičky nebo petrželku.

Na závěr dosolte, pokud je to potřeba.

Makovo-kokosová bábovka

Suroviny

• máslo na vymazání formy,
• hrubá mouka na vysypání,
• 2 hrnky celozrnné ječné mouky,
• 1 hrnek namletého máku,
• 1 hrnek kokosu,
• 50 ml oleje,
• 1 kypřící prášek do pečiva,
• 2 hrnky mléka,
• 1 vanilkový cukr,
• 2 vejce,
• 375 g cukru krupice.

Postup
Bábovku vymažete máslem a vysypte hrubou moukou. Rozehřejte troubu na 180 °C.

Vejce ušlehejte s cukrem do pěny, snažte se, aby se cukr rozpustil. Přidejte olej a vanilkový cukr. Střídavě přisypávejte mouku smíchanou s práškem do pečiva a mléko. Šleháním vznikne řídké těstíčko, rozdělte je na polovinu. Do jedné vmíchejte kokos a do druhé mletý mák.

Do připravené bábovkové formy na střídačku nalijte polovinu těsta s kokosem, poté polovinu s mákem, zbývající část kokosového a nakonec i zbytek makového těsta.

Pečte přibližně hodinu. Po upečení nechte bábovku zchladnout ve formě. Po vyklopení ji pocukrujte.

Pozn.: Mák je lepší namlít si doma, je pak čerstvější a víc voní. Kokosová část je vláčnější. Maková výraznější. Dobrá kombinace.

Špekáčky v černém pivu

Suroviny

• 10 buřtů,
• 1 cibule,
• feferonky,
• kečup,
• černé pivo.

Deset buřtů nařízněte podélně do poloviny. Do každého zářezu vložte plátek cibule a jednu podlouhlou feferonku. Naskládejte do kastrolu a zalijte kečupem a lahví černého piva. Vložte do vyhřáté trouby a pečte, dokud se nevytvoří hustá omáčka.

Jablečné růžičky z listového těsta

Suroviny

• 1 balení listového těsta,
• 1-2 jablka – měla by být raději měkká,
• mletá skořice,
• cukr,
• marmeláda.

Postup

Jablka rozpůlíme a vydlabeme jádřince. Nakrájíme je na dva milimetry tenké plátky, aby se pak daly dobře srolovat.

Listové těsto rozválíme a nakrájíme na pěticentimetrové dlouhé pruhy. Jednu polovinu po délce natřeme marmeládou a posypeme skořicí a cukrem (květy od Sonnentoru nebo jiným vhodným kořením).

Potřenou část poklademe nakrájenými jablky tak, aby jich většina vykukovala (tím hezkým půloválkem). Přehneme druhou část těsta a překryjeme rovné spodky jablek a z boku srolujeme. Vzniknou nám růžičky, jež pocukrujeme a dáme je pro lepší stabilitu péct do formy na muffiny. Pečeme asi půl hodiny na 180 °C.

Pozn.: Růžičky sice byly vskutku chutné, ale byla to pořádná drbačka hlavně proto, že jsem měla výrazně nespolupracující jablka. U později vyráběných kousků jsem tento nedostatek řešila tak, že jsem je svrchu mírně nakrojila, aby povolila ta slupka. V jiném receptu jsem se dočetla, že je zalijí teplou vodou a dvě minuty povaří. Těžko říct, zda to postačí.

P. S.: Na snídani pro dvě osoby je toho hodně.

Jinak tohle jsem viděla také v televizi, ukazoval to Láďa Hruška z Novy.

Cibulový salát

Potřebujete:

• cibule,
• sůl,
• cukr,
• pepř,
• olivový olej,
• citron.

Postup: Cibuli oloupejte a nakrájejte na kolečka. Dejte do misky nebo hlubokého talíře a zalijte horkou vodou. Nechte pár minut spařit a pak vodu slijte. Nejlépe do hrnečku a vypijte, protože jsou ní některé dobré látky.

Ze zbylých surovin uděláme klasickou zálivku na salát. (viz dřívější článek na tomto blogu)

P. S.: Tento salát neslouží k samostatné konzumaci, ale je výborný jako příloha k masu.

Smažená mrkev a celer (mlska)

Suroviny

• mrkev,
• celer,
• máslo.

Postup
Mrkev a celer očistěte a pak škrabkou vytvořte teňoulinké plátky, osmažíte je na másle skoro do křupava. A pak je v misce posypte hrubou solí a římským kmínem.

Můj vlastní nápad na základě zeleninových chipsů, které jsem ochutnala kupované u kamarádky.

Grilovaný chřest se zálivkou

Potřebujete:

• bílý chřest,
• olivový olej,
• sůl a pepř,
• máslo,
• cibule,
• cukr,
• 1 lžička plnotučné hořčice,
• 2 lžičky jablečného octa.

Postup: Chřest oloupejte a odstraňte dřevnaté konce dlouhé asi 4 cm. Dejte na pánev, zakapejte olivovým olejem, osolte a opepřete. Zprudka opečete ze všech stran.

Na zálivku rozhřejete máslo, přidejte cukr a nechte zkaramelizovat. Vsypte nadrobno nasekanou cibulku, osolte a opepřete. Spíše na mírném plameni za stálého míchání osmahňete dozlatova. Vyšlehejte olivový olej s hořčicí a jablečným octem. (Někdy se dost vzpouzí.) Přimíchejte cibulku a směsí přelijte chřest.

Mrkev a kedlub s mozzarellou

Potřebujete:

• mrkev,
• kedlub,
• mozarella,
• sůl,
• jablečný ocet,
• cukr,
• olej.

Postup: Suroviny smíchejte.

Tzatziki

Potřebujete:

• salátová okurka,
• řecký jogurt (možno nahradit bílým jogurtem a měkkým tvarohem ve stejném poměru),
• sůl,
• citrónová šťáva,
• olivový olej,
• pepř,
• česnek.

Postup: Okurku nakrájejte na drobné nudličky nebo nastrouhejte. Jogurt smíchejte s citronovou šťávou a olivovým olejem. Osolte a opepřete. (Pro ochucování od oka doporučuji použít solničku a pepřenku, mírně osolit a opepřit povrch, aby zrnka byla viditelná, ale ne příliš nahuštěná u sebe, pak zamíchat a ještě jednou zopakovat).

Přidejte prolisovaný česnek. Kdo chce, může jako variaci přidat ještě lžičku pažitky, řádně zamíchejte.
Zdroj: http://www.recepty.cz/recept/tzatziki-originalni-recky-recept-14264 (2. dubna 2013)

Prababiččina perníková srdíčka po 90 letech

Začátek prázdnin si žádá speciální recept. :-)

Tohle je recept, který má svůj vlastní příběh! Můžete namítnout, že to mají všechny. Máte pravdu, ale tenhle je výjimečný především pro mě. Ani už nevím za co mi táta slíbil dárek, ale byl jím prababičky sešit s ručně psanými recepty. Zřejmě byl psán ještě namáčecím perem a určitě tuší. První písmena mají kouzelné krucánky, ale jinak je použita normální čeština, žádné archaismy, snad jen „koflík mléka“ je pro mě neznámá míra.

Občas se v sešitě objevují data, kdy byl zapsán, což mi připadá zajímavé, protože mě napadlo už datovat ledacos, ale kdy jsem získala recept, to ne. Jen do Apetitů si píšu, kdy jsem ho vyzkoušela a jak mi chutnal, datum je tam čistě proto, abych věděla, že už jsem ho dělala, pokud jsem neměla potřebu se k tomu nějak dále vyjadřovat.

Na první stránce jsou dva recepty a datum 17. prosince 1924. Kdyby to bylo o něco dříve, chvilku bych počkala a na sté výročí bych pár receptů zveřejnila, ale takhle se mi čekat nechce. Když vám budou perníčky chutnat, můžete si je udělat i za deset let. :-)

Myslela jsem si, jak senzační recept vám tu zveřejním. Starých, „opravdových“ a „zaručených“ babiččiných receptů jsou dnes plné police knihkupectví i internet, ale kde máte záruku, že jde skutečně o starý recept? Já ji s nalezením tohoto sešitu mám. A vám nezbývá než mi věřit. Ale proč bych lhala, že jo?

Když jsem si přichystala všechny potřebné suroviny a pročítala si zadní obal koření, málem mě kleplo. Byl na něm návod na medový perník pro dvě osoby. A zprvu jsem si myslela, že je ten stejný jako od prababičky. Tak já tu budu s velkou pompou publikovat něco, co tak nakonec dělá každý? Asi jako bych dala vařit vodu tak, že ji dám do hrnce a zahřívám… Při druhém pohledu jsem ale jisté rozdíly našla, a tak vám dám místo jednoho receptu rovnou dva, ale ten Kotányi nemám vyzkoušený!

Suroviny

• 30 dkg mouky žitné,
• 20 dkg cukru (užila jsem krystal),
• 5 dkg medu (dala jsem 2 polévkové lžíce, neboť jedna by měla mít cca 36 g medu),
• 2 celá vejce,
• trochu jedlé sody (dala jsem 1,5 čajové lžičky),
• (trochu nového koření, hřebíček, skořice, citrónovou kůru) – místo toho jsem použila koření Medový perník od firmy Kotányi (použila jsem 1,5 polévkové lžíce viz Poznámka).

Postup
„… a vše se zadělá.“ Doslova jsem se řídila radou a vše smíchala najednou – pěkně v ruce, abych měla ten správný pocit, že dělám něco opravdu 90 let starého. Nejdřív jsem to patlala lžící, ale nějak se to nechtělo poddat, tak jsem se do toho pustila rukou. Ukázalo se, že to jde snadno a byla jsem mile překvapená, jak rychle se mi to povedlo. Podle druhého receptu, který najdete v poznámce, jsem dala těsto na půl hodiny do chladu. Vyválet nešlo ani omylem, a tak jsem ho po zkušenosti z Vánoc 2013 rozválela rovnou na plech na pečicí papír na co nejtenčí to šlo (asi 1 cm).

Pekla jsem na 180 °C asi deset minut. Péťův tip: Po vyjmutí plechu jsem sesunula pečicí papír i s perníkem na prkénko a pustila se do vykrajování již upečeného perníku. Jde to skvěle, jen pozor na prsty, formičky se snadno zahřívají. Jo a žádný strachy - nesráží se to. :-) Nevzhledné vykrájené zbytky jsme s tátou spořádali k odpolednímu čaji nebo kafíčku. Mňam. A srdíčka jsou pro vás!

P. S.1: (červenec 2014) Vážně to bylo opravdu dost kořeněné, takže pro ty co mají raději mdlejší chuť doporučuji jen 1 lžíci. ;-) Jo a taky je to pořádně sladké, takže příště uberu cukru, Kotányi má poměr cukru k mouce 1:2 nikoli 1:1.

P. S.2: Další pokus (prosinec 2014): 4 lžíce medu a jen 100 g cukru.Výsledek: méně sladké, ale vykrajovat jde i před pečením.

Poznámka: Na obalu se uvádí, že se toto koření hodí do vánočního cukroví, vánočky, pečiva a kompotů. Jeho složení je: skořice, muškátový oříšek, koriandr, zázvor, fenykl, hřebíček, nové koření, anýz, badyán, pepř, kardamom.

A teď druhý slibovaný recept: suroviny: 500 g žitné mouky, 125 g krystalového cukru, 125 g medu, 3 vejce (velikosti L), 3 čajové lžičky jedlé sody, 2 polévkové lžíce KOTÁNYI Medový perník. Příprava: Smíchejte mouku, cukr, jedlou sodu a koření. Přidejte vejce a med a uhněťte těsto. Zabalte je do potravinářské fólie a nechte půl hodiny odležet. Pracovní plochu pomoučte a těsto vyválejte. Formičkami vykrájejte perníčky a rozložte na pečicí papír. Potřete mlékem a pečte při 175 °C v horkovzdušné troubě 7 až 8 minut. A když je budete skladovat v neprodyšné nádobě, budou měkčí. Mohou se skladovat společně se skořicí a vanilkou. Asi pak budou vonět.

P. S.3: Dneska 24. 10. 2020 jsem experimentovala s přidáním lékořicového bonbonu (čistě jen ten pendrek od Hariba) na perníček. A nebylo to špatné. Žádný extra zázrak, ale stejně. A celozrnná jemná žitná mouka taky super. Jen bych chtěla do budoucna snížit množství používaného cukru. Těsto je lepivé a vykrajovat z něj nelze. Řekla bych, že je výhodnější dělat z většího množství.

P. S.4: Dneska 8. 12. 2024 už to máme skoro sto let. Zkusila jsem dát 5 lžic medu a 100 g cukru. Protože jsem měla jen Vitana koření a ještě nějaké no name, použila jsem opět 1,5 lžíce. A tři vejce, protože byla malinká. Opět se to příšerně lepí, ale máma trvá na tom, že to zvládne vykrájet. (Jo, a pak příští rok nebude chtít dělat perníčky s tím, že jsem to nechala na ní. :-() Zbytek jsme teda šoupli na plech. Sice se to muselo rozválet, protože to není zase až tak tekuté, ale snad to půjde aspoň dodatečně vykrajovat. – Šlo. Ale pořád přemýšlím nad strukturou. Sladké jsou tak akorát, kořeněné taky, ale já to mám ráda a tohle koření není moc výrazné. Zajímavostí je i to, že ty mamkou poctivě vyválené jsou tvrdé a tenčí. 

Květák po italsku

Suroviny

• polovina květáku,
• 3 rajčata,
• vajíčka,
• 2 stroužky česneku,
• pepř,
• příp. pár růžiček brokolice.

Uvařte květák. Na pánev dejte trochu oleje, poklaďte malými růžičkami květáku a namačkejte česnek. Nandejte na plátky nakrájená rajčatka. Zalijte rozmíchanými vajíčky. Posypte petrželkou a následně i nastrouhaným sýrem. Osolte a opepřete.

Je třeba dělat přiměřenou dobu, aby se vajíčka upekla a přitom rajčátka nepustila vodu.

P. S.: Můžete přidat i pár růžiček brokolice a jídlo získá další hezkou barvičku.

Cuketa zapečená se sýrem

Suroviny

• špek (pro méně zdravou verzi),
• cibule,
• česnek,
• 1-2 cukety,
• tvrdý nebo plísňový sýr,
• čerstvé bylinky nebo koření podle chuti,
• 3 vajíčka,
• trochu mléka (není nutné).

Postup
Je to lehké, chutné a rychlé. Jen trochu hladové.

Osmažte cibulku, příp. špek, ke konci přidejte i česnek, kterým jste předtím vytřeli pekáček. Umyjte a nahrubo nastrouhejte cuketu.
 

Předehřejte si troubu na 200°.
 

Do pekáčku (zapékací misky) dejte cuketu, osmaženou cibulku a česnek (špek), přidejte bylinky podle chuti, já dala čerstvou bazalku, osolte a opepřete. Zalijte rozmíchanými vajíčky s mlékem a dejte na 20-30 minuté péct.
 

Příště bych bazalku nahradila něčím pikantnějším, např. šalvějí, nebo dokonce kopřivou.

Touareg („mátový“ čaj)

Čaj Touareg (Tuareg, Le Touareg, marocká whisky) bývá nazýván též „sladký mentolový čaj“. Ač se to Čechům může zdát divné, jde o vícenálevový nápoj, tzn. jedny lístky se louhují několikrát a nápoj je pořád chutný. Touareg má silnou, plnou, sladce mátovou chuť. Má povzbuzující účinky a osvěží i v horkých dnech. Někde jsem četla, že dokáže snížit teplotu těla až o jeden stupeň celsia, ale teď to nikde nemůžu najít. Jo a pije se vlažný nebo horký, to k ochlazení pomáhá více než studený viz můj trojdílný seriál článků Jak se ochladit. Ale pokud i přesto máte chuť na studený, uvařte si čaj, nechte ho vystydnout a přidejte led.

Udělám si sám
Kupte si zvlášť marockou mátu Nana a čínský zelený čaj Zhu Cha (Gunpowder). Smíchejte je asi v poměru 4:1 – hmotnostně. Jinde doporučují poměř 3:1, záleží na tom, jak moc máty vám bude chutnat. Proto doporučuji zkusit 3:1 a pak když tak přisypte ještě jeden díl máty. A pozor na to, že „Zhu Cha má mnohem větší hmotnost než Nana => „sedimentuje“ => před přípravou směs promíchat, jinak to bude jen Tuareg z Nany!“ Místo Zhu Cha můžete použít i Chun mei nebo jiné trpčí čaje, ale zůstala bych raději u klasiky. Píšu to spíš pro úplnost.

Obě suroviny můžete koupit v čajovnách, zdravých výživách nebo prodejnách s bylinkami.

Radši si koupím hotový
Ceny za 50 g platné k 9. červnu 2014 (jiné množství uvedeno v závorce)

• Fantasy obchod.cz za 39 Kč,
• Oxalis (1 kg za 720 Kč) tzn. 36 Kč za 50 g a asi o korunu vás vyjde levněji jejich balení 70 g za 50 Kč,
• Dobrý čaj (225 Kč za 75 g) 150 Kč za 50 gramů,
• Uni Tea (56 Kč za 100 g) 28 Kč,
• Grešík (49 Kč za 70 g) 35 Kč,

Výrazně odlišné ceny mohou naznačovat i různou kvalitu, nicméně pro nečajovníky může být chutný i ten nejlevnější. Listy máty jsou velice jemné a proto je obsah prachu (čajového) ve směsi přirozený.

Příprava
Ať už si směs na tento čaj koupíte hotovou, nebo si ji namícháte sami, což vřele doporučuji, udělat si ho už budete muset sami. Nebo na něj můžete zajít do čajovny, kde se může jmenovat různě, třeba i Pouštní duna. V čajovnách vám jej běžně podají v kovové konvičce a s malými skleničkami. Sice je to stylové, ale horký čaj se z nich pije špatně. V případě tohoto čaje vám i čajomilci prominou slazení (doktor asi ne). Je totiž zvykem nasypat do tohoto nápoje značné množství cukru, ale vyzkoušet můžete i karamel, med, třtinový cukr či jiné sladilo. Mně nejvíc chutná varianta s trapným bílým rafinovaným cukrem.
Možností přípravy je několik:

• vaření 1: Čtyři lžičky čaje přelijte 0,5 litrem vroucí vody a povařte 4–7 minut. Vyzkoušela jsem teprve dnes a bylo to ještě lepší než klasické zalévání horkou vodou!
• vaření 2: Do hrnce nebo konvice s chladnou vodou přidejte příslušné množství cukru a dejte vařit. Když voda začne vřít, vsypte čajové lístky a krátce, nanejvýše jednu minutu, je povařte. Nálev sceďte do konvice, ve které máte připravenou mátu. Po třech minutách můžete rozlévat do sklenic. Při tomto způsobu získáte nálev tmavší barvy a intenzivní, mírně karamelové chuti.
• zalití 100°C: Hodně marocké máty, trošku Zhu Cha (gunpowder), hoodně cukru, zalít vodou 100°C a nechat pět minut louhovat. Na 0,5 l konvičku 8 čajových lžiček směsi a stejný počet lžiček cukru.
• zalití 70–80°C: Čajovou směs zalijte 70–80°C teplou vodou z toho důvodu, že obsahuje zelený čaj, ke kterému se takto chováme běžně. „Teplota vody 70 až 80°C, první louhování kolem jedné minuty, mění se dle zvolené teploty. U druhého nálevu zvyšujeme teplotu vody a čas. Pokud je čaj daný do napařené, rozehřáté konvice a chvilku tak ponechán, snižuje se doba prvního louhování přibližně na polovinu.“ Dávkování je uváděno typickým 1,5 dl vody na čajovou lžičku. Pokud čaj louhujete v konvici, pak navíc 1 lžičku na konvici. A v Oxalisu jej louhují 2–3 minuty.
• zalití horkým sirupem: „Jiný způsob přípravy tuaregu začíná právě cukrem. Nejdřív se svaří cukr s vodou na sirup, síla záleží na vaší chuti. V konvičce se smíchá zelený čaj s mátou (v ideálním případě čerstvou, kterou před použitím lehce promneme) a zalije se ještě horkým cukrovým sirupem.“

„Čaj je velice vhodný pro osvěžení v parném dni. Má-li udržet chuť a barvu i po vystydnutí, je velice důležité PH vody (doporučujeme filtrovanou vodu) a do čaje v závislosti na množství dát několik kapek přírodního citronu (skutečně stačí dvě kapky na větší konvici).“

Něco navíc o tomto čaji
Touareg je tradičním nápojem v severní Africe a řadě arabských zemí. „V zemích, kde je sladký Touareg tradiční, se o přípravu čaje obvykle stará muž. Čaj se připravuje pomalu a obřadně a je nabízen váženým hostům.“ »„Tuarežský čaj“ je ve skutečnosti saharský čaj, neboť je rozšířený po celé Sahaře a dokonce i v oblastech sousedících s jižním okrajem Sahary, např. v Mali se pije v celé zemi, i na jihu. Není tedy specialitou pouze Tuaregů.«

A jak ho dělají domorodci? Při přípravě prvního nálevu čaje se do konvičky nasypou lístky čaje (i s Nanou???) a zalijí se vodou. Konvička se postaví na oheň, nejlépe na řezavé uhlíky nebo dřevěné uhlí a čeká se až voda začne vřít. Poté se do čaje nasype cukr. Čaj se zvysoka nalije do malinkatých skleniček a pak se přelije zpátky do konvičky. Přelévání se opakuje asi desetkrát a účelem je rozmíchat cukr s čajem rovnoměrně. „Správně připravený má mít pěnu (jako u piva).“ To se mi teda nepovedlo ani omylem. Pokud přelévání trvá příliš dlouho a čaj mezitím vystydl, dá se konvička ještě na chvilku na oheň. Pak už se zvysoka nalije do skleniček a podává přítomným. „Bývá zvykem podat skleničku tomu, který je nejblíž, ten ji předá dalšímu a ten dalšímu a tak dál, až se dostane k tomu, co je nejdál nebo k tomu, kterému první sklenička přísluší, což nejváženější osoba, tedy host či nejstarší člen sešlosti.“ Na druhý nálev se použijí tytéž lístky čaje. Nalije se na ně voda a čaj se uvaří stejným způsobem. Následně se dělá ještě třetí nálev. „Říká se, že první čaj je hořký jako smrt, druhý mírný jako život a třetí sladký jako láska. … Báchorky o čtvrtém čaji, který se podává hostu, aby se mu naznačilo, že setrval příliš dlouho a je čas odejít, jsou nesmysl - Tuaregové se tomu jen smáli. Pouze se někdy po třetím čaji dolije dodatečně do konvičky trochu vody a dá se dětem, aby z toho také něco měly. A nakonec se použité čajové lístky vyklepnou na kámen, aby si na nich smlsly kozy.“

V jiném zdroji jsem četla o této přípravě: Touaregové a ostatní národy Sahary vaří lístky zeleného čaje (obvykle Gunpowder) v konvičce přímo na žhavých uhlících. Až se voda začne vařit, přidají marockou mátu zvanou Nana a cukr, kterým se rozhodně nešetří. Poté se čaj ještě chvíli vaří se všemi ingrediencemi a následně se scedí. Nápoj se lije z kovové konvičky do malých skleněných šálků pořádně z výšky, několikrát se přelije zpět. Touaregové patří mezi zámožnější Afričany. „Čaj pijí z měděného nebo dokonce i stříbrného nádobí, na konvicích, hrníčcích i tácku jsou vytepány islámské vzory.“

„V některých oblastech Sahary se používají dvě konvičky. V jedné se vaří voda s čajem a do druhé se pak uvařený čaj přelévá. Ve skleničkách se pak hotový nápoj podává.“ – To je mi velice sympatický způsob přípravy, neboť mám také vždy vytáhnuté alespoň dvě konvičky a nečajomilci mi stále nadávají, na co potřebuji dvě a že to všude překáží! :-)

Ve dvou zdrojích se uvádí, že Touareg pěkně prohřeje celé tělo v zimě. Já tomu příliš nedůvěřuji a považuji jej čistě za letní čaj právě kvůli ochlazujícím a osvěžujícím účinkům máty.

Něco navíc o Naně
Marocká máta (Nana) je silnější než ta naše česká. Působí blahodárně na trávící systém, zvláště na žaludek. Obsahuje mentolovou silici, která je proslulá svými pozitivními účinky na lidské zdraví. Mentha longifolia se často popíjí i samotná, má osvěžující účinky.

V diskusi jsem se dočetla, že se někomu podařilo vypěstovat si Nanu v Čechách. Nicméně jinde upozorňují, že to stejně nebude ono. Prostě tu na ni nejsou ty pravé podmínky.

Dočetla jsem se, že se máta přidává rovnou k čaji a louhuje se s ním, nebo se nálevy mohou připravit zvlášť a po přecedění smíchat. Jestliže místo Nany použijete naši mátu, dostanete mátový čaj místo Touarega, rozdíl je skoro takový jako mezi mlíkem a pivem. ;-) Obojí vám může chutnat, ale nepleťte si to.

Zdroje:
http://www.velkaepocha.sk/2011011515986/Tuareg-cajova-delikatesa-drsnych-kocovniku.html
http://www.dobrycaj.cz/CatalogItem.aspx?id=307&at=0
http://www.e-cajovna.net/vyroba-le-tuareg
http://www.unitea.cz/caje/zelene-ochucene-caje/caj-touareg/
http://www.tuaregove.cz/clanky/gastronomie/tuarezsky-caj.html
http://teruda.blogspot.cz/2008/08/le-touareg.html
http://www.toprecepty.cz/recept/5747-caj-pro-pohodu-tela-i-mysli/
http://www.caje-koreni.cz/zeleny-caj/420978-caje-4-svetadilu-le-touareg-70-g.html
http://cechcajovniku.txt.cz/clanky/18933/tuareg
http://cajroom.webnode.cz/druhy-caje/arabske-caje/
http://tabinfo.blog.cz/0804/marocky-caj-tuareg

Nepečený tvarohový dort

Suroviny

• piškoty,
• trošku rumu,
• 1 šlehačka,
• 100 g cukr,
• sůl,
• 2 měkké tvarohy ve vaničkách,
• zakysaná smetana,
• ovoce (čerstvé nebo kompotované jahody, broskve, ananas, kiwi... co je libo, lépe něco sladkého),
• želatina nebo čokoláda nahoru na dort.

Postup
Do dortové formy na dno i kolem stěn vyskládejte piškoty, pokapte je rumem nebo šťávou z kompotu. Ušlehejte šlehačku se špetkou soli a přidejte lžíci moučkového cukru.

Rozmíchejte tvarohy se zakysanou smetanou a cukrem. Přimíchejte šlehačku.
 

Na piškoty naneste vzniklý krém, poklaďte ovocem, piškoty a znovu krémem a ovocem. Na závěr můžete zalít 0,5 litrem želatiny nebo posypat hoblinkami čokolády.

Pstruh nadívaný česnekem

Tento recept se mi zalíbil víc než předešlý Pstruh s opečenými mandlemi a slaninou, protože má podle mého názoru lépe sladěné chutě. Je vhodný především pro česnekofily. :-)
 

Suroviny

• 1 lžíce olivového oleje,
• 1 lžička koření na ryby,
• 1 ks pstruha,
• 1 svazeček zelené petrželky,
• 3 stroužky česneku,
• podle chuti sůl,
• podle potřeby ghí (máslo), citron.

Postup
Pstruha omyjete, nasolíte (ryba a maso celkově potřebují více soli) a zakapte čerstvě vymačkanou citronovou šťávou.

Česnek oloupejte a prolisujete do misky. Přidejte opláchnutou a jemně posekanou petrželku (pro barbary možno hodit vcelku. Přidejte koření na ryby (použila jsem Davídkovo bez glutamátu, soli a chem. konzervantů), olivový olej a utřete do hladké hmoty. Tou naplňte pstruhovi bříško.

Na pánvi rozpusťte ghí (máslo) a pstruha na něm zvolna opečte – z každé strany asi 10 minut. Bude hotový, jen česnek možná bude trochu pálit. Můžete servírovat například s uvařenými bramborami.

P. S.: Překvapilo mě, jak úžasně jednoduché to bylo, jak málo jsem zašpinila nádobí a jak moc jsem si pochutnala.

Zdroj: http://recepty.vareni.cz/pstruh-nadivany-cesnekem/

Pstruh s opečenými mandlemi a slaninou

Vytáhla jsem z mrazáku pstruha a přemýšlela, co s ním udělám. Google ví všechno, a tak jsem se šla poradit. Dobrou zkušenost mám s Apetitem, takže jsem zavítala i tam. Nakonec jsem si uložila 9 receptů (!), které bych ráda vyzkoušela. Pstruhy mám jen dva, tak začnu od těch nejlákavějších. Jednoho tento týden a druhého příští. :-)

Suroviny

• 1 pstruha (možná by byl lepší plátek filé),
• nasekaných pár lístků bazalky (původně byla v receptu 1 snítka čerstvého kopru),
• namelte si pepř (3–4 kuličky pepře, nejlépe růžového),
• 2 lžíce hladké mouky,
• 1 lžíce ghí (původní recept: 2 lžíce oleje a 2 lžíce másla na opečení),
• pár kousků nasekaných mandlí ( neměla jsem je ani loupané, ani vařené a chutnalo mi to),
• trochu anglické slaniny nakrájené na kostičky,
• sůl.

Postup
Pstruha osolte a vtlačte do něj nasekanou bazalku i podrcený pepř. Obalte jej v mouce a opečte dozlatova na směsi oleje a másla. Následně jej nechte pět minut dopéct v troubě předehřáté na 180°, u horkovzdušné stačí na 160 °C.

Mezitím na pánvi nasucho orestujte posekané mandle, aby byly mírně nahnědlé. Pozor!!!! Děsně se připalují a vůbec to není vidět a pak je najednou pozdě. Kostičky anglické slaniny vypečte v rendlíku na škvarky.

Rybu posypte opečenou slaninou i mandlemi a podávejte. Třeba s uvařenými brambory.

Tip: Ryba je celkem velká a nechce se vejít na pánvičku, když ji děláte vcelku. Recept je chutný, ale nějak se mi ta slanina k pstruhovi nehodí, on má takovou jemňoučkou chuť. Spíš bych to využila na nějaké trapné ubohé filé, tam nevadí, že bude jeho chuť přetlučena, stejně žádnou nemělo.

Zdroj inspirace: http://www.apetitonline.cz/recepty/1418-pstruh-s-opecenymi-mandlemi-a-slaninou.html