pondělí 30. června 2025

Pečená jehněčí kýta na česneku a bylinkách

Z mrazáku jsem vytáhla jehněčí kýtu a zeptala se AI, jak nejchutněji ji mám připravit. Doporučila mi pečení v troubě s česnekem a bylinkami. Upravila jsem podle surovin, které mám v tuto chvíli doma – takže zcela bez zeleniny (měla být mrkev, celer, cibule, petržel a 200 ml suchého vína) a přílohy.

Potřebujete:

  • 1 jehněčí/kozí kýta (cca 1,5–2 kg)
  • 12 stroužků česneku
  • 2 lžíce sušeného rozmarýnu 
  • 1 lžíce hrubozrnné soli
  • 1 lžička zeleného pepře
  • 3 lžíce olivového oleje

Postup:

Začala jsem tím, že jsem si v hmoždíři rozmělnila rozmarýn, hrubozrnnou růžovou sůl a zelený pepř. Přidala jsem olivový olej a potřela jím maso, do kterého jsem udělala zářezy a umístila česnek. Asi dvě hodiny jsem nechala marinovat při pokojové teplotě. Ideální by prý bylo přes noc, ale na to jsem neměla prostor, protože mi maso teprve rozmrzalo.

Kýtu jsem umístila do zakrytého pekáčku, podlila asi půllitrem vody a nechala na 160 °C péct tři hodiny.

Průběžně jsem otáčela a polévala vývarem.

Hodinu jsem pekla na 100°C, aby se mi rozpustily i blány a šlachy. Sice Florentýna doporučuje dvě hodiny na tuto teplotu, ale to už jsem se bála přidat si další hodinu pečení jen tak, když jsem její článek o základech pečení objevila až nyní (zde).

Na posledních 30 minut jsem odkryté pekla na 200 °C, aby se vytvořila kůrka.

Do výpeku jsem přidala dvě lžičku kudzu (škrob) rozmíchané ve studené vodě a doufala, že to zhoustne na omáčku. Trochu se povedlo, ale už jsem se nechtěla pouštět do dalších pokusů, tak jsem to nechala tak.

P. S.: Chutná to naprosto úžasně. Ještě se tedy přiznám, že jsem to v průběhu pro jistotu trochu osolila a opepřila normálním černým nahrubo namletým pepřem přímo z mlýnku. Možná jen ta šťáva je trochu slanější, než bych potřebovala mít.

úterý 24. června 2025

Můj druhý domácí jogurt

O výrobě domácího jogurtu jsem psala před necelým rokem v článku zde. To jsme ho ještě zodpovědně – nebo spíš maloměstsky – dělali v jogurtovači. Ha ha ha. Teď už tak měsíc frčíme ve velkém. Však taky proč tři litry mlíka převařovat a dávat do miniaturních skleniček, které vás pouze namlsají, ale ve výsledku máte na jogurt pořád ještě chuť/hlad a ono už je po všem.

Teďka získáváme od koz každý den přibližně ty tři litry mléka, takže můžeme dávat do mnohem větších sklenic, třeba jako od marmošky nebo od majolky. Ale už jsem použila i skoro půllitrovou od medu. Protože se nám pak ve sklenicích oddělí syrovátka, je jogurt relativně řídký a sní se ho opravdu hodně i jenom ke svačince.

O svých těhotenských chutích na mléko a mléčné výrobky jsem psala v článcích:

Výroba domácího jogurtu je úžasně jednoduchá. 

Potřebujete:

  • 1 malý jogurt (možná by šel použít kousek vašeho stávajícího domácího)
  • 9 lžic sušeného mléka (3 vrchovaté lžíce sušeného mléka na 1 litr),
  • 3 litry čerstvého mléka (v našem případě domácího kozího ale můžete použít i kupované nebo z mlékomatu), 
  • troubu s funkcí „pečení“ na 40°C,
  • ponorný mixér na rozmíchání sušeného mléka do čerstvého mléka,
  • pro pasterizaci zavařovací nebo jiný adekvátní teploměr,
  • dostatečný počet libovolných skleniček celkem o objemu mléka + jogurtu + „sušáku“.

Protože jsem těhotná, tak mléko pasterizujeme. Rychlá pasterizace se provádí tak, že mléko zahřejete na 72°C a necháte ho při této teplotě 30 sekund. A to je vše. 

Pak do něj můžete vmíchat sušené mléko a rozmixovat ponorným mixérem.

Až vám to celé rozumně vychladne, třeba k těm 40°C, vmíchejte opět ponorným mixérem jogurt.

A šup s tím do trouby. Zapněte na 40°C a nechte dvanáct hodin zahřívat. 

Poté vyndejte, nechte vychladnout a uložte do lednice. Jakou to má spotřebu nevím, protože se nám zatím nikdy nezkazily.