Vánoční sušenky (vlastní experiment)

Vycházela jsem ze svých oblíbených vánočních sušenek od Apetitu, ale rozhodla jsem se trochu zlikvidovat svoje zásoby všeho možného. Což způsobilo jedinečnou odporně lepivou konzistenci namísto úhledného válečku, kterou jsem cpala do muffinových forem a místo sušenek vytvářela nápadně sladké a kořeněné hroudičky. Ale i tak se doma setkaly s úspěchem.

Potřebujete:

• 350 g hladké pšeničné mouky
• kypřicí prášek do pečiva: 2 čajové lžičky (používám ten z vinného kamene)
• koření podle vaší chuti, já tentokrát použila:
• lžičku sladkého curry Sluneční polibek od Sonnentoru, ale pro hezkou barvu by stačila kurkuma,
• minipytlíček (5 g), což jsou tři lžičky Síla květů od Sonnentoru
• 250 g světlého třtinového cukr (použila jsem 100 g černého třtinového cukru, 100 g bílého a asi 20 g datlové pasty, pokud chcete opravdu zdravé sušenky, najděte alternativu třeba v sladkých sušených plodech (datle, možná i fíky) či alternativních sladidlech
• 3 ks rozšlehaná vejce
• citronová nebo pomerančová bio kůra z jednoho plodu
• 270 g rozličného sušeného ovoce a ořechů. Dávám, co zrovna mám, může být goji, třešně, švestky, rozinky, mandle, ořechy...

Koření v původním receptu zahrnuje v podstatě perníkové koření, které občas používám. Zejména na Vánoce se to hodí.

• skořice 1 čajová lžička
• mleté nové koření 0,5 čajové lžičky
• muškátový květ 1 špetka

Troubu předehřejte na 170 °C.

V míse promíchejte všechny sypké přísady: mouku, kypřicí prášek, koření a cukr. Přidejte vejce, pomerančovou kůru, a jakmile se těsto začne spojovat, zpracujte ho rukama na pracovní ploše poprášené moukou. Když je hmota hladká a pružná, přidejte do ní ovoce a ořechy.

Rozdělte těsto na čtvrtiny a z každé vytvořte asi 30 cm dlouhý váleček. Vždy dva válečky položte na plechy vyložené pečicím papírem, dostatečně daleko od sebe.

Pečte 25–30 minut, až těsto zpevní, ale stále je ještě bledé. Vyjměte a nechte pár minut chladnout na mřížce, až se dá váleček uchopit rukou.

Troubu ztlumte na 130 °C.

Pomocí vroubkovaného nože na chleba z válečků šikmo krájejte centimetr silné plátky. (V této podobě je můžete dát na tácek a zamrazit a pak uchovat ve vzduchotěsné nádobě až dva měsíce.)

Kolečka rozložte na plechy vyložené pečicím papírem a pečte dalších 15 minut dozlatova (mražená potřebují 20 minut pečení). Nechte zcela vychladnout.

V uzavřené nádobě vydrží až jeden měsíc.

Originál je prý dobré namáčet do dezertního vína (slámové, portské, marsala, vin santo...) A také ho můžete spolu s nimi darovat jako vánoční dárek. Vydrží poměrně dlouho. Jednou jsem je pekla kolem Vánoc a jedli jsme je až v březnu, ale to proto, že jsem je moc přesušila. na což doporučuji dát si pozor!

Považuji je za zdravé, neboť jsou prosté jakéhokoliv tuku, mohou se dělat i z žitné či celozrnné mouky, což jsem již myslím dříve zkoušela, jenom o tom bohužel nepsala. Akorát ten cukr musíte něčím zdravějším nahradit, protože je ho tam opravdu hodně!

29. 1. 2022 Ta příšerně lepivá směs ani moc nepřipomínala těsto, takže jsem se ji jala rovnou ládovat do forem na muffiny. Pak jsem ale neodolala a zbytek nalepila do formy na srnčí hřbet. Když jsem si myslela, že je základ upečený, vytáhla jsem ho a rozřezala nožem, ale příliš lepil a nebyl hotový. Takže na druhé pečení putoval taky do muffinových forem.

Zdroj: 

https://www.apetitonline.cz/recept/vanocni-susenky-0

Svařák

Včera jsem si přinesla červené víno s tím, že si ho dám odpoledne normálně a večer si z něj udělám svařák. Chápejte, na oslavu prvního letošního sněhu. Ale nějak jsem se k tomu nedostala, což je škoda, protože dnes, když hledám u Florentýny, jak udělat ten nejlepší svařák na světě, našla jsem hned na začátku článku: Domácí svařák se začíná pít právě… teď! Článek sice publikovala v roce 2015, ale 19. 11. Jaká krásná koincidence by to byla, kdybych to udělala už včera, že? No, nedá se svítit. (Proč se to říká?)

Florentýna si na začátku adventu udělá sirup, který pak přidává do ohřátého vína. Já to znám tak, že si pořádně provaříte koření s vodou a tím víno v podstatě jen lehce naředíte. Varianta s vařením vína je děsivá: jednak přicházíte o alkohol, a jednak chudák víno!

Když o tom tak píšu, vzpomínám si na historku z aikida, kdy se mi jeden z kamarádů posmíval, že budu povolnější, když už mám snad čtvrtý hrnek svařáku. A já se jen usmála, že vzhledem k tomu, že to chlapi vaří už několik hodin na sporáku (protože se jim u toho nechce být a chtějí si povídat s ostatními), nemusím se alkoholu vůbec bát.

Překvapivě v její směsi koření není jalovec a anýz, které tam mám já ve směsi Davídkovo koření. Až ho spotřebuji, vyzkouším ten její recept na sirup z karamelu. I když z něj mám přece jen trochu obavy. Ale jak říká Flo, vedle karamelu byste se nikdy neměli cítit bezpečně.