Jahodové knedlíky

Všechny knedlíky z kila mouky

Dělala jsem rovnou z kila mouky, protože jsme si ze samosběru přivezli trochu víc jahod (35 kilo).

Na webu jsem se dočetla, že je lepší je dát do mrazáku syrové než uvařené. Více viz tip na konci tohoto článku.

Potřebujete: 

• 1 kg hladké mouky,
• 40 g droždí, 
• 2 lžičky krupicového cukru,
• 500 ml vlažného mléka,
• 2 vejce,
• špetka soli,
• tvrdý tvaroh, máslo a cukr na posypání, pokud je neplánujete pouze udělat a zamrazit.

Mouku prosejte do mísy, udělejte důlek a do něj rozdrobte droždí, přidejte cukr a polovinu vlažného mléka. Během deseti minut by měl vzejít kvásek. Pak přidejte zbylé mléko, vejce a sůl a zpracujte na tužší nelepivé těsto. Nechte na teplém místě hodinu kynout.

Poznámka: tužší nelepivé těsto se dalo promíchat celkem snadno. Nejprve jsem to prohnětla jen tak vařečkou, ale nakonec jsem do toho musela i rukou. Kynulo to krásně.

Těsto rozválejte na pomoučené ploše na centimetr silný plát vykrajujte z něj čtverce o velikosti cca 8×8 centimetrů, nebo tak, aby se vám do každého vešla jedna jahoda. Vytvarujete knedlík.

Knedlíky se vhazují do velkého hrnce vroucí lehce osolené vody. Je třeba je vařit, dokud nevyplavou na hladinu. Přibližně 8 minut. 

A na závěr tip, o kterém jsem nikdy dřív neslyšela: Po uvaření knedlíky propíchněte vidličkou, aby vyšla pára ven a ony zůstaly nadýchané.

Pocukrujte je, posypte tvarohem a přelijte rozpuštěným máslem. 

Recept na knedlíky převzat z Apetitu: https://www.apetitonline.cz/recepty/5102-kynute-jahodove-knedliky.html. 

Tip na zamražování knedlíků: Trochu jsem googlila, jestli zamrazit již uvařené knedlíky, nebo rovnou syrové a co je lepší. Samozřejmě že je běžnější zamrazovat uvařené, protože vám od oběda zbyly, takže se zbaští někdy jindy. Z krámu je taky koupíte předvařené, ale... proč je vařit dvakrát?

A ukázalo se, že se obecně radí zamrazit je rovnou po udělání. Sice musíte nadvakrát, abyste je měli pěkné, ale i tak se to vyplatí, že je nevaříte. Akorát pak je potřeba vařit je trochu déle. A teď již k tomu zmrazování – doporučuje se zamrazit je rozložené na táce (to jsem jak vidíte moc nedodržela), aby k sobě nepřimrzly, a pak je již promrzlé sesypat do pytlíku. Z mrazáku se pak hned hází do vroucí vody. (Jak chutnaly konkrétně tyto, zatím nemohu říct, protože jsem je ještě nevařila.)

Jiný recept na knedlíky s jahodami, tentokrát tvarohové u mě najdete zde.

15. 11. 2020 Tak jsme si je dnes poprvé uvařili. :-) Mňam. Jenom je potřeba je trochu více pocukrovat. Hodí se samozřejmě nastrouhaný tvaroh, skořice a kakao. Vyzkoušela jsem perníkové koření a taky to byla mňamka.

Co je to marmeláda?

Podle evropské legislativy (dle směrnice EU) se od roku 1979 jako marmeláda smí označovat pouze výrobek, který obsahuje alespoň jednu pětinu (tzn. 20 %) citrusových plodů jako je tomu v Anglii. Některé státy si pro užívání tohoto názvu vyjednaly výjimku, takže pozor na marmelády z Dánska, Řecka a Rakouska. U nás to tedy platí od vstupu do EU, tedy od roku 2003. Marmeláda má hustší hladkou konzistenci a lépe se roztírá než džem. Z Wikipedie: „Ovoce použité při výrobě marmelády může být prostě rozvařeno vcelku nebo před rozvařením vylisováno nebo může být k přípravě marmelády použita pouze ovocná šťáva. Následným želírováním (přirozeným působením pektinu obsaženého v ovoci nebo doplněním želírovacího přípravku) během vaření dojde k zahuštění.“

Dřívější marmelády bez pětiny citrusů jsou tedy v ČR označovány ovocná pomazánka nebo ovocná směs. Ty však nejsou ukotveny v legislativě, takže pozorně čtěte složení. Šel by využít i výraz zavařenina, neboť ta je dle Wikipedie definována jako „výrobek z rozvařeného a zahuštěného ovoce, např. jahodová zavařenina.“ Jenže jinde jsem zase našla, že se zavařenina říká zavařenému ovoci (kompotu), viz Wikipedii heslo kompot ve zdrojích. 

Džem bývá obvykle řidší než marmeláda a může obsahovat kousky ovoce nebo dokonce celé plody. Kvalitní by měl mít minimálně 45 % ovoce, pak bývá označován jako džem výběrový nebo džem extra. Z Wikipedie: „Obvyklé množství cukru činí 1/3 až 2/5 obsahu, obsah ovoce musí být minimálně 35 %.“ Dle Směrnice rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě, se džemem rozumí směs cukrů, části plodů (podle potřeby bez kůry, slupek, jader, pecek a podobně, která byla nakrájena nebo rozdrcena, ale která nebyla rozmělněna na dřeň) nebo dřeně jednoho nebo více druhů ovoce a vody o vhodné rosolovité konzistenci. Džem z citrusových plodů však může být vyroben z celého plodu nakrájeného na proužky nebo plátky. Jednotlivě je určeno nejmenší nutné množství ovoce na kilogram konečného výrobku, obecně minimálně 350 g (to je strašný, že zbytek můžete dohnat vodou či cukrem a máte džem!), 250 g u červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, šípků a kdoulí, 150 g u zázvoru, 160 g u plodů kešu a 60 g u plodů mučenky. K detailnějšímu pročtení doporučuji přímo uvedenou směrnici. Ještě dodám, že výběrový (extra) džem z následujících plodů musí být jednodruhový: jablka, hrušky, švestky a slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata. Obecně musí být použito minimálně 450 g ovoce na 1 kg výsledného produktu. Opět jsou zde výjimky jako dříve, akorát o něco větší množství.

Dle směrnice se rosolem „rozumí směs cukrů a šťávy nebo vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce přivedená do vhodné rosolovité konzistence. Množství šťávy nebo vodných extraktů použité k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší, než je stanoveno pro výrobu džemu.“ Kdyby to nebylo jasné, tak rosol je jenom ze šťávy, nesmí v něm být kousky ovoce. Ale i tak je stanoven povinný podíl ovocné složky na 350 gramů v jednom kilogramu.

Želé je zavařenina připravená z ovocné šťávy a cukru. Lze ho připravit i z běžně prodávaného džusu nebo nektaru. Vzhled a chuť želé můžeme vylepšit přidáním např. kousků ovoce, ořechů, bylinek nebo proužků kůry z citrusových plodů.

Dle Wikipedie kompot označuje ovoce, které je žádoucím způsobem tepelně zpracované. Čerstvý kompot není konzervován a je určen pro brzkou konzumaci.

Pár tipů pro mlsaly:

• Přidejte dvě lžičky džemu (nejlépe malinového či borůvkového) do marinády na pečenou šunku či uzené.
• Pokud chcete ušetřit, kupujte si bílé jogurty ve větším balení a míchejte si je ideálně s domácími marmeládami či džemy. Tak může mít každý v rodině ten svůj. Totéž můžete udělat s tvarohem či zakysanou smetanou. S řídkou marmeládou a mlékem byste mohli vytvořit ochucené mléko, stejným způsobem můžete ochutit a osladit svoje smoothie či mléčný koktejl.
• Džem můžete přidat také do salátu. Navíc trochu olivového oleje, balsamikový či rýžový ocet a originální recept je na světě.
• Zkombinujte marmeládu s tvrdým sýrem, jako to dělají ve Španělsku, nebo s nivou med jako to dělají ve Francii.
• Džem či marmeláda na chleba s máslem jsou klasikou. Já bych ale řekla, že lépe vyniknou na bílém pečivu, i když se proti němu ve zdravé výživě dost brojí.

O výjimku z označení marmeláda pouze pro citrusové ovoce žádala společnost Hamé, ale Evropská potravinářská komise požadavek zamítla. Podobně neslavně dopadl český rum, který se nyní jmenuje Tuzemák. 

V souvislosti s marmeládou je vhodné zmínit Blanku Milfaitovou, která se od roku 2012 živí tím, že vyrábí originální marmelády, za které již získala řadu ocenění.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marmel%C3%A1da

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEem

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zava%C5%99enina

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDel%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompot

https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2001L0113:20040712:CS:PDF

https://zena.aktualne.cz/volny-cas/tajemstvi-dzemu-vyzkousejte-nase-tipy-i-uzasne-recepty/r~i:article:804715/

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/eu-zamitla-vyjimku-na-marmeladu-v-cesku.A121009_212417_ekonomika_ert

http://www.xantypa.cz/cislo-casopisu/cislo-3-15/2678-3/oceneni-marmeladova-kralovna