pondělí 8. dubna 2019

Salát z kysaného zelí (s kukuřicí)

Potřebujete:
  • 1 balíček kysaného zelí
  • 300 g šunky – vegetariáni mohou vynechat
  • kukuřice v konzervě
  • 200 g eidamu
  • 1 cibule
  • majonéza nebo zakysaná smetana
  • sůl
  • pepř
  • bazalka či jiné oblíbené koření
Kysané zelí vysypte ze sáčku, slejte vodu (někde ji doporučují vypít), nechte odkapat, ale neproplachujte. Zelí a cibuli nakrájejte na kousky, šunku na kostičky a sýr nahrubo nastrouhejte. Osolte, opepřete, dochuťte kořením a přidejte majolku. Vše zamíchejte a nechte chvilku odležet. Přidáme kukuřici, majonézu nebo zakysanou smetanu, sůl a pepř.

Jako přílohu doporučuji celozrnný rohlík.

Inspirováno: https://plzen.rozhlas.cz/salat-z-kysaneho-zeli-6821273

Deník mého limoncella

Út 2. 4. 2019 Příprava a trocha matematiky
Táta mě upozornil, že mi ve špajzu plesniví citrony. A fakt, jeden už to měl za sebou. Chudák. Škoda. Už od čtvrtka jsem se přemlouvala, že se pustím do výroby limoncella. O víkendu to moc nešlo, protože jsme uklízeli, ale na včerejšek už žádnou výmluvu nemám. 

Tak jsem si rychle vyhledala recepty, napsala článek Limoncello (varianta 3 a 4), večer vzala vodku Božkov, nalila ji do větší láhve pro tyto případy uschované a oškrábala do ní žlutou část kůry ze tří citronů a jednoho minicitronku. 

Zároveň jsem se rozhodla, že nebudu dělat hrdinu a směsovou úlohu si vygooglím. Tohle mi nikdy nešlo! Máte mít 3 dl 80 % alkoholu a 4 dl vody. Kolik máte ale přidat vody do půllitru vodky, která má asi 37 %?

Ruce mi krásně voní od citronů.


Po urputném boji jsem nakonec zjistila, že vlastně vodu přidávat nemám, resp. 0,395833 dl. Postup:

3 dl * 80 % + 4 dl * 0 % = 7 dl * x %
34,3 % = x (tolik procent má originální, resp. popisované limoncello)

5 dl * 37 % + x * 0 % = (5+x) * 34,3 %

185 = (5+x) * 34,3 %     /34,3
5,395833333 = 5 + x
0,395833333 dl = x

Kdybych dělala z litru vodky, měla bych tedy přidat 0,79 dl vody.


P. S.: Mám biocitrony z Kauflandu, odrůda Primafiori, kalibr 48–67 mm, země původu Španělsko.


St 3. 4. 2019 Doladění
Prostou trojčlenkou jsem došla k závěru, že na půl litru vodky (správně alkoholově procentní směsi) potřebuji 285 g cukru. Přidala jsem cukr (do láhve se vešel jen tak tak) a udělala fotku – už teď, za jediný den, je to překvapivě žluté. 

Počítám-li 14 dní, přecedit bych to měla 14. 4.

Vodu jsem tam zatím nedala, o ten panák snad ani nejde, i když dle Ridiho má mít 28 až 32 %, a já počítám s 34,3 %, tak to možná ještě předělám... Takže vody mám přidat 0,78 dl až 1,6 dl – logicky s vyšším množstvím přidané vody klesá množství procent alkoholu ve směsi. (Jak jsem spokojená, že jsem si připomněla, jak se to počítá!)

K obědu jsme si načali limoncello koupené na Elbě ze sorrentských citronů. Viz můj článek zde. Jak je možné, že ho mám ještě pořád doma?! Ráda bych porovnala s tím mým.

Pá 5. 4. 2019
Občas zatřepu láhví. Skoro všechen cukr už se rozpustil. Jen sem tam ve zlaté tekutině plavou třpytící se krystalky. Těším se, až ochutnám.

úterý 2. dubna 2019

Limoncello (varianta 3 a 4)

Jedná se o ovocný likér pocházející z oblasti Kampánie. Vyrábí se z citronové kůry, lihu a cukru. Na pravé limoncello se používá místní odrůda citronů zvaná limone di Sorrento. Tyto citrony jsou velké (větší než dlaň) a bez pecek.

Likér má jasně žlutou barvu a vysokou viskozitu. Obsah alkoholu by se měl pohybovat mezi 28 až 32 procenty. 

Obvykle se podává vychlazený. Může se pít jako aperitiv, digestiv, přidávat do míchaných nápojů (např. s ledovým espressem a smetanou), moučníků, nebo prý i k těstovinám s mořskými plody (přiznám se, že si to neumím představit a děsně mě to láká vyzkoušet).

Můžete si ho koupit, nebo udělat. Návod jsem popsala zde v článku Limoncello 2. varianta. Trochu zklamáním pro mě bylo, že například v Apetitu, kterého si jinak vážím, používají i citronovou šťávu, takový recept můžete u mě najít zde. Pokud se dobře pamatuji, nebylo to ovšem ono.

Na domácí Limoncello je potřeba kůra z citronů, z které odstraníme hořkou bílou slupku. Kůru vložíme do karafy, přidáme cukr a alkohol a zalijeme 4 dl vody. Dobře promícháme, vršek nádoby zakryjeme alobalem a necháme 15 dní odležet v chladu a ve tmě, občas promícháme.

Tentokrát jsem se rozhodla vyzkoušet jinačí varinatu:
  • 6–7 velkých bio citronů
  • 1 litr čistého 80% alkoholu nebo vodky
  • 5 hrnků (1250 ml) vody
  • 3 hrnky (700 g) cukru
Z citronů okrájíte žlutou část kůry. Ponoříte ji do alkoholu a cukrového sirupu a necháte několik dní louhovat. Za deset dní až měsíc slijete. 

Problém je, že používám máloalkoholickou vodku.

Autor uvádí, že recept pochází ze skvělého: http://theitaliandishblog.com

Další varianta je od Emanuela Ridi:
  • 500 g bio citronů
  • 3 dl 80% alkoholu
  • 400 g cukru
  • 4 dl vody
Stejně jako předtím použijete pouze žlutou část kůry, vložíte do karafy přidáte cukr a alkohol a zalijete 4 dl vody. 

Dobře promícháte, vršek nádoby zakryjete alobalem proti breberkám a necháte 15 dní odležet v chladu a ve tmě, občas promícháte.

Po uplynulé době přefiltrujeme tekutinu do jiné nádoby a necháme ještě týden odpočinout.

Zdroje:
https://www.winemarket.cz/osvezujici-liker-limoncello-z-bio-citronu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Limoncello
http://angelikavari.blogspot.com/2015/07/limoncello-2-varianta.html
http://angelikavari.blogspot.com/2015/04/limoncello.html
https://www.apetitonline.cz/recepty/303-limoncello.html
https://milanobrno.cz/detail/cz/limoncello-si-muzete-vyrobit-i-doma-je-to-tak-jednoduche
http://www.sitalemvkuchyni.cz/recept/Domaci-Limoncello
https://www.apetitonline.cz/apetit-tv/reportaze/apetit-reportaz-jak-se-vyrabi-liker-limoncello

čtvrtek 28. února 2019

Medová malina

Tuším, že v Lídlu jsem objevila nápoj z Vinařství Lednice AnnoVino. Jmenovalo se Medová malina a já ho musela vyzkoušet (jako skoro všechno s malinama).

Ve výsledku bych řekla, že je to opravdu příjemně lehce sladké, voní po malinách, ale na závěr to má takový nějaký jako umělý ocas, a přitom se zdá, že ve složení nic nevhodného není: 96, 8 % je víno, 1,7 % koncentrát z malinové šťávy, 1 % med, koncentrát z hroznové šťávy, regulátor kyselosti: kyselina citronová, aroma (aha, to by mohlo být ono!) a sorban draselný.

V přiloženém letáčku bylo uvedeno, že můžete zkusit pít na ledu, jako letní střik v kombinaci s perlivou minerálkou nebo sektem, doplnit můžete i ovocem a nebo zahřát jako svařák s hřebíčkem, skořicí nebo čili. 

Vyrábějí ještě hrušku, meruňku a černý rybíz.

pondělí 18. února 2019

Pečené brambory s Gervaisem

Postup je jednoduchý: předehřejete troubu na 190°C, malé brambory důkladně omyjete a několikrát propíchnete vidličkou slupku. Potřete olivovým olejem a osolíte. Na plechu pečete asi hodinu. Po vytažení z trouby naříznete do tvaru kříže a do něj dáte kopeček Gervaise. Můžete posypat šnytlíkem (= pažitkou). A baštíte. 

P. S.: Líp se do brambory dostanete, když ji trochu zmáčknete, ona se na vás rozšklebí.

sobota 29. prosince 2018

Pečená zelenina

Pekáč před pečením

Potřebujete zeleninu, vyberte si, co máte rádi:
    • dýni,
    • mrkev,
    • pórek,
    • brambory,
    • cibuli,
    • česnek,
    • řepu,
    • celer,
    • petržel (té možná raději méně, protože je hodně aromatická),
    • ...,
    • sůl, 
    • příp. koření.

    Nakrájíte oloupanou či oškrábanou rozmanitou zeleninu na drobnější části: kolečka, plátky, dílky, osolíte a dáte péct do trouby přibližně na půl hodiny. 

    Můžete posypat oblíbeným kořením (kmínem, provencálským, grilovacím...). Někdo lehce pokape olejem. My pečeme jenom tak nasucho a pak dlabeme s tatarkou, nebo pokapané olivovým olejem.

    Recept jsem kdysi objevila v nějaké kuchařce a navzdory protestům rodiny vyzkoušela. Všem zachutnal a už se u nás několik let dělá v různých obměnách.

    neděle 2. prosince 2018

    Perníčkové pokusy

    Rozhodla jsem se, že opět udělám perníčky podle prababiččina receptu (najdete zde). Včera jsme v Globusu koupili osvědčené koření KOTÁNYI Medový perník, teda dvacka za pytlík nás trochu překvapila, ale vyjde to nejmíň na kilo mouky!

    Moje dvě varianty byly:

    a) recept z obalu, kdy jsem cukr nahradila datlovou pastou a žitnou mouku žitnou chlebovou a jedno vejce navíc, protože to bylo příliš tuhé.

    • 500 g žitné chlebové mouky, 
    • 125 g datlové pasty, 
    • 125 g medu, 
    • 4 vejce (velikosti L), 
    • 3 čajové lžičky jedlé sody
    • 2 polévkové lžíce koření Medový perník.

    b) Na prababiččiny perníčky jsem použila:

    • 300 g celozrnné žitné předměřické mouky,
    • 150 g cukru krystal (třtinový – půl na půl černý a světlý),
    • 3 polévkové lžíce medu,
    • 2 celá vejce,
    • trochu jedlé sody (dala jsem 1,5 čajové lžičky),
    • 1 polévkovou lžíci koření Medový perník.

    V obou případech jsem všechno zamíchala: vařečkou a pak i v ruce. V obou případech to bylo docela náročné. Pak jsem to nechala dlouho v lednici. (Možná že jsem těsto udělala už v sobotu.) 

    Obě těsta byla tuhá a lepivá, takže se musela podsypávat moukou, aby se z nich dalo válet a vykrajovat, ale nakonec se to povedlo. Zkoušeli jsme také válení mezi dvěma pečicími papíry. I to šlo. Každopádně jsme z toho byli dost udření, a když se vše (asi 4 plechy, ale ve výsledku toho není tolik, protože to dost nakynulo a pozměnilo původní tvar) upeklo, uvažovali jsme o tom, že bychom příště zase rádi vykrajovali z již už upečeného plátu!

    Pekla jsem na 180 °C asi pět minut. 

    P. S.: První verze je trochu tvrdší. A bohužel i málo sladká. Ale kolegyním z práce moc chutnala. Já bych pro příště dala více datlové pasty, protože ta evidentně nemá takovou sladivost jako cukr.

    pondělí 19. února 2018

    Pravé francouzské brambory, tartiflette

    Potřebujete:
    • 1 kg brambor,
    • 250 g pravé anglické slaniny,
    • 350 g sýra (pivní sýr, hermadur nebo camembert),
    • 50 g másla,
    • sůl,
    • pepř. 
    Jídlo je jednoduché, rychlé, dobré a zasytí. Bohužel obsahuje uzeninu, kterou se snažím ze svého jídelníčku eliminovat v maximální možné míře. A musím říct, že mi tam chybí cibule. Moje nejoblíbenější zelenina. 

    Aspoň jsme si k tomu přikrojili jarní cibulku. Doporučovaný je též nějaký zelený salátek, třeba z polníčku.

    Postup je jednoduchý: Asi deset minut povaříte brambory ve slupce, pak je necháte malinko zchladnout a oloupete. Nakrájíte na centimetr tlustá kolečka.

    Mezitím rozehřejete troubu na 200°C a nakrájíte anglickou slaninu na kostičky a sýr na plátky.

    Máslem vymazaný pekáček pokladete pouze jednou vrstvou brambor, následně slaniny a navrch sýr. Pečete dvacet minut.

    P. S.: Kdybych vařila podle Apetitu, byla by tam cibule i zakysaná smetana. Jinde zase radí sýr reblochon. Případně pro líné a na začátek podzimu, můžete brambory důkladně opláchnout a pak je nakrájet rovnou se slupkou. Někdo ještě před zapékáním podlije bílým vínem.

    neděle 31. prosince 2017

    PF 2018

    Letos jsem neměla moc času na vaření. A nevím, jestli to v příštím roce 2018 bude nějak výrazně lepší. Možná ani vy nechcete všechen svůj volný čas trávit v kuchyni. Ale vězte, že láska prochází žaludkem a zdraví právě tak.

    Proto vám přeji, aby byl váš život krásně sladký, vztahy báječné, zdraví znamenité, štěstí, aby se na vás smálo a chodilo k vám společně s múzou na návštěvy co nejčastěji, abyste zapomněli na starosti a další podobné zlozvyky a užívali si krásný čas na tomto světě. Vaše Ange [enží]


    pondělí 25. prosince 2017

    Nakládané syrečky

    Výhodou tohoto receptu je jednoduchost, lahodnost a nízká tučnost.

    Potřebujete: 
    • sklenice,
    • syrečky,
    • cibule,
    • česnek,
    • mletou papriku,
    • bobkový list,
    • mletý pepř,
    • olej.

    Syrečky překrojte, naskládejte s cibulí do sklenice. Prosypávejte paprikou a pepřem, přidejte jeden bobkový list na sklenici a stroužek česneku. Můžete přidat i feferonku.

    Nechte dva dny v teple uležet. Podávejte s chlebem nebo topinkami.

    pondělí 17. dubna 2017

    Pečené brambory a lilek

    Potřebujete pro dva lidi:

    • 3 středně velké brambory,
    • příp. 1 lilek,
    • 150 g slaniny,
    • sůl,
    • kmín nebo rozmarýn, tymián... vaše oblíbené koření.

    Kolegyně mi říkala, že jejich oblíbeným jídlem doma jsou brambory pečené v troubě ve tvaru ježků. Znamená to, že je překrojíte na poloviny a každou nařežete jako ježka (jako špekáček před opékáním). Posypete bylinkami: tymiánem, rozmarýnem, nebo tím, co máte rádi, a necháte v troubě péct. 

    Její kreativní manžel jednou, když neměli pečicí papír, vymyslel upgrade v podobě plátku slaniny, na který brambory pokládal. A já stejným způsobem připravila k bramborám lilek a byla jsem opravdu nadšená.

    sobota 15. dubna 2017

    Nedejchej na mě aneb Medvědí česnek

    V poslední době jsem si oblíbila medvědí česnek. Podle článku v posledním Metru je to celkový trend, protože ho lidi chodí plenit i v okolí Prahy. Já ho ale kupuju v supermarketu za nekřesťanský prachy – asi 25 Kč za 100 gramů. Na druhou stranu je to cena jednoho piva (ještě jak kde) a spolu s Lučinou tvoří výbornou snídaní na několik dní, takže se mi nakonec vlastně vyplatí.

    Dneska jsem si udělala ze zbytku bylinkové máslo (nebo spíš česnek s máslem), aby se mi nezkazil před odjezdem na Velikonoce. Malinko jsem ho osolila, aby bylo trochu konzervované, a už se na něj těším. „Bylinkové máslo je skvělé třeba na topinky nebo na krajíc křupavého čerstvého chleba. Bude ozdobou na pořádném steaku, ale stejně tak výtečně dochutí grilované ryby. Zamražené kousky másla můžete dát například pod dušené maso nebo pod míchaná vajíčka.

    Medvědí česnek má jenom jednu nevýhodu, jak napovídá název, je trochu cítit. I když méně než klasický česnek.  Doporučuje se pro snížení krevního tlaku, proti chřipkám, ateroskleróze a astmatu.


    Nejširší použití v kuchyni mají mladé listy medvědího česneku. Zasyrova je můžete nasekat do salátů, do různých tvarohových pomazánek, jogurtových zálivek nebo s nimi osvěžit bramborovou kaši. Pokud se vám podaří nasbírat větší množství, zkuste celé listy jednoduše spařit na másle, jen s trochou soli a pepře, a servírujte je místo klasického listového špenátu jako přílohu třeba k rybě. ... Nasekané listy chutově skvěle doplní i masové vývary nebo zeleninové polévky, výrazná chuť sluší i italskému rizotu. Přímo se nabízí také použít nasekané listy spolu s kopřivovými do velikonoční nádivky.

    Spoustu receptů najdete i na mém oblíbeném apetitonline.cz: Pesto z medvědího česneku.

    Trochu jsem progooglila, jak ho uschovávat:
    • jako zmražené máslo, nakrájené na centimetrová kolečka,
    • zmražené nahrubo nasekané oprané listy,
    • naložený v olivovém oleji: „Nasekejte pořádný svazek na jemné proužky, dejte do lahve z tmavého skla a zalijte kvalitním extra virgin olivovým olejem. V temnu nechte macerovat asi 3 týdny. Poté olej přeceďte a můžete ho směle používat všude tam, kde se hodí olivový olej a vůně a chuť česneku.“ Nebo jím lze ovonět ocet.

    Zdroje a více informací:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesnek_medv%C4%9Bd%C3%AD
    http://www.lidovky.cz/zazracny-medvedi-cesnek-prinasime-pet-receptu-fqp-/dobra-chut.aspx?c=A150317_104051_dobra-chut_ape
    http://fresh.iprima.cz/jak-na-to/jak-uchovat-medvedi-cesnek
    http://fresh.iprima.cz/jak-na-to/medvedi-cesnek-vnese-do-kuchyne-vuni-chut-jara

    neděle 26. března 2017

    Oxalis

    V čajovém světě není Oxalis vnímán jako značka kdovíjaké kvality, ale jedná se o docela dobrý kompromis ceny a užitku. Osobně mám ale tuhle firmu docela ráda, i když mají značné množství především ovoněných čajů a v mnoha z nich mají věci, které určitě nehodlám pít.

    Výhodou je všeobecně dobrá dostupnost, široká nabídka a možnost očuchávat čaje. A když si dáte čistý černý, zelený nebo bílý čaj, můžete si docela dobře pochutnat. V poslední době dokonce pozoruji přírůstek kvalitních (nebo aspoň dražších, zase tak velký odborník taky nejsem) čajů.

    Já mám ráda například Black Cloud „Temný oblak“, ze kterého lze připravit tři nálevy. Jedná se o čajové lístky z provincie Yunnan, které jsou srolovány do spirály. Tento černý čaj je vhodný pro chladné dny, kdy příjemně zahřeje.

    pondělí 19. září 2016

    Matcha

    Jelikož jsem si na Čajomíru koupila matchu, práškový čaj, byla jsem téměř nucena začít zjišťovat, jak že se to pije a jak to tam dělali, že mi to tolik chutnalo.

    Na jejich stránkách jsem našla, že se jedno dvougramové balení smíchá s deci studené vody a dvěma deci horké vody 65°C. Vše se dá do šejkru, přidá se několik kapek limetky a případně bezový sirup, protřepe se a může se konzumovat. Tahle verze je zelenější a s plnější chutí, než když to rozmíchávám jenom s mlékem, ale to mi asi chutnalo víc.

    čtvrtek 15. září 2016

    Salát z řepy

    Onehdy jsem koupila v Lídlu celou síťku řepy. Uvařila jsem ji a přemýšlela, co bych z ní asi tak mohla udělat. Salátek ve stylu „co dům dal“ byl úžasný. Chutnal i chlapům. 

    Potřebujete:

    • (uvařenou) řepu,
    • feta sýr,
    • anglickou slaninu,
    • cibule.

    Předem si uvařte řepu, trvá to i přes hodinu. Osmažte slaninu a na kostičky nakrájenou cibuli. Až řepa vychladne, rozdrobte do ní feta sýr. 

    neděle 10. července 2016

    Ledový salát s jahodami

    Potřebujete:

    • balzamikový ocet,
    • třtinový cukr,
    • čerstvě mletý pepř,
    • ledový salát,
    • tři hrstě jahod.
    Do misky nalejte asi dvě lžíce balzamikového octa a podle chuti doslaďte třtinovým cukrem tak, aby to bylo skoro takto samotné poživatelné. Nebo prostě tak jak to máte rádi, řekněme, že půl lžíce třtinového cukru by mohlo pro začátek stačit. Cukr se snažte co nejvíc rozpustit.

    Omyjte jahody a zbavte je stopky. Přidejte je do misky k octu a cukru a trochu je rozmačkejte lžičkou. Stačí jen lehce, aby nasákly chuť a samy uvolnily trochu šťávy. Hezky tvarované kulaťoučké jahůdky vypadají na salátu dobře, takže z nich nemusíte dělat kaši.

    Opepřete čerstvě namletým pepřem. Relativně hodně, ono se to pak v tom ledovém salátu trochu zmírní. 

    Nechte rozležet a mezitím si nachystejte salát tak, že ho operete ve vodě a natrháte na menší kousky. Salát přesypte do ozdobné mísy nebo talíře, posypte jahodami a zalejte vzniklou šťávou s balzamikovým octem. Promíchejte a při jídle vychutnávejte léto.

    P. S.: Na tenhle receptík jsem opravdu pyšná, protože je to celé jenom můj nápad. A navíc mi moc chutnal.

    sobota 9. července 2016

    Tyčinky z listového těsta

    Potřebujete
    • listové těsto,
    • 1 vejce,
    • sůl,
    • oblíbené koření, např. kmín, pepř (ideálně drcený nebo mletý nahrubo), římský kmín...,
    • příp. tvrdý sýr.
    Rozválejte listové těsto, nakrájejte ho na úzké tyčinky a ty dejte na plech dostatečně daleko od sebe. Potřete rozšlehaným vejcem a osolte. Posypte kořením, případně nastrouhaným sýrem.

    Dejte péct na 20 minut na cca 180°C. Raději hlídejte. Záleží na výšce a šířce tyčinek a jak vám peče trouba. Nejchutnější jsou štíhlé dlouhé nízké tyčinky, protože krásně křupou a oddělují se jim od sebe jednotlivé listy.

    středa 18. května 2016

    Francouzský rebarborový koláč

    Vycházím z rebarborového koláče od Kitchenette. Máte-li zájem o návod na těsto, najdete ho u ní na stránkách: http://kitchenette.cz/clanek/170-francouzsky-rebarborovy-kolac. Já použila listové, protože už jsem ho měla koupené.

    Koláč je zajímavý svou kombinací rebarbora-zázvor. Kitchenette radí přidat i nějaké jiné koření, sama používá kardamon, skořici, i mletý sušený zázvor. Já ale zůstala u původního receptu od jakési její dopisovatelky Lenky, které tímto také moc děkuji. 

    Potřebujete:
    •  listové těsto nebo si udělat vlastní, např. linecké (můžete využít z tvarohového koláče zde na blogu),
    • 500 g rebarbory (jedno balení),
    • 3 lžíce třtinového cukru,
    • 3 cm jemně nastrouhaného čerstvého zázvoru,
    • 3 vejce,
    • 70 g medu (cca 1 polévková lžíce),
    • 250 g řeckého jogurtu (zakysané smetany nebo tvarohu),
    • vanilkový extrakt (dělala jsem na tomhle blogu).
    Nachystejte si těsto. Pokud máte listové,předehřejte troubu na 180°C a můžete se věnovat náplni.

    Omytou rebarboru oloupejte – jde to snadno i nožíkem – a nakrájejte na 2 cm dlouhé kousky. Vložte do střední mísy. Přidejte nastrouhaný čerstvý zázvor, třtinový cukr a promíchejte. 

    V druhé míse smíchejte všechny zbylé ingredience na náplň: vejce, med, jogurt a vanilkový extrakt.

    Vymažte si koláčovou formu, vyložte těstem i po stranách. Vsypte obsah misky s rebarborou a rovnoměrně rozprostřete. Zalijte vaječnou náplní.

    Přibližně 30-40 minut, dokud povrch nezezlátne. Ochutnejte ještě teplé.

    P. S.: Omlouvám se za chybějící foto, ale byl to dárek k svátku matek a snědl se dřív, než bylo možno zachytit. Krásnou fotku má právě Kitchenette.

    úterý 17. května 2016

    Francie, sladká Francie

    Letošní léto bych ráda věnovala francouzským receptům. A začněme pěkně zvesela a sladce – rebarborovým koláčem od Kitchenette. Snědl se tak rychle, že jsem ho nestihla ani vyfotit.

    sobota 27. února 2016

    Zelné placky

    V Šárčině škole vaření jsem našla zelné placky, a tak jsem využila zbývajícího zelí po odpoledních jitrnicích a pustila se do vaření.

    Potřebujete (pro 4 lidi):
    • 500 g hladké mouky,
    • 450 g kysaného zelí,
    • 150 g sádla (vepřové, husí), nebo na kostičky nakrájený špek či slaninu,
    • 1 lžíce mletých škvarků,
    • 1 vejce (nemusí být),
    • jemně mletá sůl,
    • podle chuti špetka pepře (já pepř nikdy nevynechávám).
    Mouku smíchejte v míse se sádlem a dobře vymačkaným a překrájeným kysaným zelím. Přidejte vajíčko, mleté škvarky (fungují i kousky špeku) a ochuťte solí a pepřem. Z těsta vyválejte na pracovní desce tenkou placku, kterou můžete přenést na plech předem vyložený pečicím papírem. 

    Pečte zprudka a krátce pěkně do zlatova. Zelňáky nakrájejte na obdélníčky a podávejte k pivu či vínu. Nejlepší chuť mají ještě teplé. Díky přidanému sádlu si získají křehkost a křupavost, čímž nám vydrží i několik dnů a můžeme je tedy upéct do zásoby.

    P. S.: Mně tedy křupavé nepřipadaly. Byla to trochu chudší večeře, ale bylo to fajn. Pokud chcete mít bezmasé, nahraďte sádlo jiným tukem a škvarky vynechejte.