Chia semínka

Tuhle srandu jsem si koupila, protože už jsem o ní hodně slyšela a chtěla jsem ji vyzkoušet. Sotva jsem přišla domů, pustila jsem se do googlení, co s ní vlastně mám dělat.

Použití
Užívejte max. 2 polévkové lžíce denně. Protože jsou bez chuti, můžete je rozmixovat do nápojů, koktejlů, šťáv, smoothie, přidat do müsli či pečiva, jogurtů, tvarohů, salátů, pomazánek, slaných i sladkých pokrmů. Můžete je přidat do rozmixovaného ovoce, nepečeného cukroví atd. Namočená semínka ve vodě (poměr 1:5 jinde uvádí 1:10) je lze konzumovat rovnou – po namočení kolem sebe tvoří gel bez chuti. Jsou vhodná k nakličování.

V Mexiku se požívají jako nápoj „chia fresca“: smícháte 2 lžičky s 250 ml vody a necháte 15 min. odstát. Pak přidáte sirup z agáve (ten jsem si zrovna taky koupila), limetku, lístek máty a všechno promícháte. Gel vám v lednici může vydržet až dva týdny, ale nevidím důvod, proč byste si raději pokaždé neudělali čerstvý.

Zdravotní účinkyChia semínka jsou hydrofilní (váží na sebe vodu – až 12x větším množství než sama váží), proto průběžně tělu dodávají tekutiny. Dodávají energii a zasytí na dlouhý čas, takže se hodí i pro lidi snažící se zhubnout.

Jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin omega 3 a vápníku, který může být díky bóru (v nich přítomném) zpracován do organismu. Také obsahují velké množství železa, draslíku, zinku, hořčíku, mědi a vitamínů skupiny B (zejména riboflavin, niacin a thiamin). Mají hodně proteinů a třetinu hmotnosti tvoří vláknina.

Jsou vhodná pro diabetiky, protože jimi vytvářený gel snižuje hladinu cukrů v krvi.

Jsou bez lepku.

Nevhodné!
Semínkům chia by se měli vyhnout lidé s nízkým krevním tlakem a ti, kdo berou léky na ředění krve.

Zdroje:
http://www.celostnimedicina.cz/produkty/bio-chia-seminka-200-g.html#ixzz3M5TqPaTv
http://www.prozdravi.cz/bio-chia-seminka-200-g.html?gclid=Cj0KEQiAzb-kBRDe49qh9s75m-wBEiQATOxgwZyEcVZnV8lWE0Ffd2xTAqud7VrNWAjOVy-3iG93YGAaApCY8P8HAQ
http://www.kitchenette.cz/clanek/80-chia-neboli-salvej-hispansky
http://clanky.vareni.cz/chia-seminka-zdroj-energie-nejen-pro-bezce/
http://julia-and-tuna-fish.blogspot.cz/2012/08/chia-puding.html
http://drobecky.blogspot.cz/2012/11/domaci-musli-tycinky-iiseminkove.html

Vanilkový cukr

Potřebujete:

• pravou vanilku (vanilkový lusk) – Seženete od 25 Kč výše.
• 100 g až 1000 g cukru (v různých zdrojích odlišné poměry).

Do mixéru vsypte cukr a vanilkový lusk, z něhož odkrojíte vršek. Rozmixujte a nasypte do dobře uzavíratelné sklenice. Nebo můžete do skleničky s cukrem vložit podélně překrojený lusk a nechat cukr příjemně ovonět.

Hummus

• cizrna namočená den předem nebo konzervovaná,
• kvalitní olej, např. olivový,
• česnek 2 stroužky,
• tahini 1 lžíce,
• citrón,
• římský kmín,
• sůl,
• pepř,
• petrželka.
• Karamelová cibulka: jedna cibule, cukr.

Postup
Cizrnu naložte nejméně na 12 hodin do vody – alespoň dvojnásobek vody, co máte cizrny. Poté vodu slijte a v nové vodě cizrnu uvařte doměkka – cca 1,5 hodiny.

Cizrnu rozmixujte, údajně jde i rozemlít (rozhodně nejde rozmačkat šťouchadlem na brambory dostatečně najemno), přitom postupně přilévejte olej. Česnek rozmačkejte, nebo nasekejte najemno a přimíchejte do pasty spolu s tahini (sezamovou pastou) a citronovou šťávou. Osolte, opepřete a opatrně přidejte římský kmín – má výraznou chuť. Posypte nasekanou petrželkou a pokud chcete, můžete i sladkou paprikou. Jednotlivé suroviny přimíchávejte k pastě postupně a průběžně ochutnávejte, při jejich nedostatku kaše chutná jako hrachová, což je myslím škoda po 13 hodinách čekání.

Hummus můžete konzumovat teplý i studený, tak se obvykle podává v čajovnách – s pita chlebem.

Varianta s karamelovou cibulkou: Na kostičky nakrájenou cibulku osmahněte dozlatova a přisypte cukr, za stálého míchání počkejte až zkaramelizuje. Cibulku vmíchejte do hummusu a trochu jí nechte na posypání. (Inspirováno: http://www.ilovehummus.cz/recept2.htm.) Myslím, že podobně by šel posypat vypraženým špekem, ale asi by to už bylo dost barbarské, prostě hummus počesku.

Pozn.: Název jídla je bez souvislosti s jeho chutí, pochází z tureckého slova humus, to z arabského hummus odvozeného od himmas, což znamená „cizrna“. Hummus má velký obsah železa, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínu B6. Díky cizrně má mnoho proteinů a vlákniny, což je zároveň dobře doplněno methioninem obsaženým v sezamu v tahini. Hummus má své uplatnění ve vegetariánské a veganské kuchyni, kde při konzumaci (typicky s pečivem) může sloužit jako celkový zdroj proteinů. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hummus)

P. S.: Dokonce mi vyšlo i doufání, že se mě táta zeptá, co to jím, a já mu slavnostně odpověděla: "Hummus." 
Na což, celkem očekávaně řekl: "Vidím," a než jsem to uvedla na pravou míru, myslel si, že jenom používám jeho slovník. Ale pak si lžičkou vzal a řekl, že to chutná líp, než vypadá. (I proto tentokrát bez fotky, 2. důvod: foťák zlobí a nechce se zapnout s výmluvou, že baterka je prázdná.)