Rozhodla jsem se, že opět udělám perníčky podle prababiččina receptu (najdete zde). Včera jsme v Globusu koupili osvědčené koření KOTÁNYI Medový perník, teda dvacka za pytlík nás trochu překvapila, ale vyjde to nejmíň na kilo mouky!
Moje dvě varianty byly:
a) recept z obalu, kdy jsem cukr nahradila datlovou pastou a žitnou mouku žitnou chlebovou a jedno vejce navíc, protože to bylo příliš tuhé.
- 500 g žitné chlebové mouky,
- 125 g datlové pasty,
- 125 g medu,
- 4 vejce (velikosti L),
- 3 čajové lžičky jedlé sody
- 2 polévkové lžíce koření Medový perník.
b) Na prababiččiny perníčky jsem použila:
- 300 g celozrnné žitné předměřické mouky,
- 150 g cukru krystal (třtinový – půl na půl černý a světlý),
- 3 polévkové lžíce medu,
- 2 celá vejce,
- trochu jedlé sody (dala jsem 1,5 čajové lžičky),
- 1 polévkovou lžíci koření Medový perník.
V obou případech jsem všechno zamíchala: vařečkou a pak i v ruce. V obou případech to bylo docela náročné. Pak jsem to nechala dlouho v lednici. (Možná že jsem těsto udělala už v sobotu.)
Obě těsta byla tuhá a lepivá, takže se musela podsypávat moukou, aby se z nich dalo válet a vykrajovat, ale nakonec se to povedlo. Zkoušeli jsme také válení mezi dvěma pečicími papíry. I to šlo. Každopádně jsme z toho byli dost udření, a když se vše (asi 4 plechy, ale ve výsledku toho není tolik, protože to dost nakynulo a pozměnilo původní tvar) upeklo, uvažovali jsme o tom, že bychom příště zase rádi vykrajovali z již už upečeného plátu!
Pekla jsem na 180 °C asi pět minut.
P. S.: První verze je trochu tvrdší. A bohužel i málo sladká. Ale kolegyním z práce moc chutnala. Já bych pro příště dala více datlové pasty, protože ta evidentně nemá takovou sladivost jako cukr.
