Opuncie neboli kaktusový fík

V Kauflandu jsem včera objevila plody opuncie za sedm korun, tak jsem se je rozhodla vyzkoušet. Už jsem ho kdysi měla, ale zapomněla jsem, jak chutná. ... Už vím proč.

Chuť je jemně nasládlá a příjemná, ale žádný zázrak to není. Prý něco mezi hruškou a fíkem. Já bych to přirovnala spíš třeba k nějakému oranžovému či žlutému melounu. Ne moc sladké, chutné, ale s otravnými drobnými tvrdými semínky, která není reálné vybírat - asi jako u hroznového vína nebo angreštu.

Ale to nejhorší jsou trny. Drobné průhledné ostny, které vás při zapíchnutí obtěžují víc než tříska. Kvůli nim jsme rozhodli, že už tuto exotickou potravinu kupovat nebudeme, i když by měla mít spoustu vlákniny, třetinu denního potřebného příjmu vitaminu C, draslík a nevím co dalšího. Existují plody přátelštější ke svým konzumentům.

Medová malina

Tuším, že v Lídlu jsem objevila nápoj z Vinařství Lednice AnnoVino. Jmenovalo se Medová malina a já ho musela vyzkoušet (jako skoro všechno s malinama).

Ve výsledku bych řekla, že je to opravdu příjemně lehce sladké, voní po malinách, ale na závěr to má takový nějaký jako umělý ocas, a přitom se zdá, že ve složení nic nevhodného není: 96, 8 % je víno, 1,7 % koncentrát z malinové šťávy, 1 % med, koncentrát z hroznové šťávy, regulátor kyselosti: kyselina citronová, aroma (aha, to by mohlo být ono!) a sorban draselný.

V přiloženém letáčku bylo uvedeno, že můžete zkusit pít na ledu, jako letní střik v kombinaci s perlivou minerálkou nebo sektem, doplnit můžete i ovocem a nebo zahřát jako svařák s hřebíčkem, skořicí nebo čili. 

Vyrábějí ještě hrušku, meruňku a černý rybíz.

Oxalis

V čajovém světě není Oxalis vnímán jako značka kdovíjaké kvality, ale jedná se o docela dobrý kompromis ceny a užitku. Osobně mám ale tuhle firmu docela ráda, i když mají značné množství především ovoněných čajů a v mnoha z nich mají věci, které určitě nehodlám pít.

Výhodou je všeobecně dobrá dostupnost, široká nabídka a možnost očuchávat čaje. A když si dáte čistý černý, zelený nebo bílý čaj, můžete si docela dobře pochutnat. V poslední době dokonce pozoruji přírůstek kvalitních (nebo aspoň dražších, zase tak velký odborník taky nejsem) čajů.

Já mám ráda například Black Cloud „Temný oblak“, ze kterého lze připravit tři nálevy. Jedná se o čajové lístky z provincie Yunnan, které jsou srolovány do spirály. Tento černý čaj je vhodný pro chladné dny, kdy příjemně zahřeje.

Vyzkoušená piva

Tohle je jeden z případů postupně narůstajícího článku. Co mi asi tak chutná za piva?

• Bernard švestkový (3*) je nízkoalkoholickým nápojem. Je míchaný z nealkoholického polotmavého piva (pitná voda, ječné slady, žatecký upravený chmel, chmelový extrakt), švestkové šťávy (35 %), švestkového aromatu, sladidla steviol-glykosidy, konzervant E202, což je sorban draselný*). Je slazen stévií. V zimě ho můžete svařit s hřebíčkem, cukrem a skořicí (ještě jsem nezkoušela). Patří do série S čistou hlavou a je vhodný i pro řidiče. Výrobcem je Rodinný pivovar v Humpolci (Bernard).
• Berounský Grizzly 18° (5*): polotmavý speciální ležák. Sladký, příjemně lahodný. Člověk se po něm málem olizuje.
• Černý kozel (3*): sladký, taková klasika. Dá se příjemně popít.
• Urpiner radler (2*): na můj vkus dost hořký. Kladem je, že jej lze koupit i v plechovce, takže se hodí na túru do hor (pila jsem ho v létě 2015: články zde)

*) Sorban draselný má podle stránek Zdravá potravina skóre škodlivosti 3 ze šesti možných, přičemž: 

• 0 znamená přírodní látku získanou přírodní cestou,
• 1 látku vyskytující se v přírodě, ale získanou synteticky,
• 2 syntetickou přísadu bez známých vedlejších účinků,
• 3 přísadu nevhodnou pro děti, alergiky, osoby citlivé na chemii v potravě,
• 4 přísadu, která je v podezření jako příčina alergií, hyperaktivity...
• 5 přísadu, která pravděpodobně způsobuje alergie, hyperaktivitu...
• 6 přísadu, která může mít karcinogenní účinky. 

Pšeničná piva

Z výletu v Regensburgu jsem si dovezla několik německých pšeničných piv. Mezi nimi:
Aldersbacher Kloster Weisse, LöwenWeisse Hefe-Weissbier. Počet hvězdiček znamená, jak moc mi chutnalo, maximum je pět.

• Aldersbacher Kloster Weisse (2*): Moc mi nechutnalo, připadalo mi, že "kouše".
• Edelweiss Weissbier Hefetrüb (5*): pochází z pivovaru Hofbräu Kaltenhausen (skupiny Brau Union) a pila jsem ho točené v Brně v hospodce Starobrna na Mendláku. Má skvělou osvěžující banánovou chuť. Má 5,5 % alkoholu, 12,3° stupňů a pochází z rakouského Halleinu.
• Erdinger (4*): Lahvové, vychlazené, príma svěží a chutné.
• Fénix (3*) je pšeničné pivo, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, a. s. Kromě pšeničného sladu obsahuje pomerančovou kůru a špetku koriandru. Obsah alkoholu je 4,7 %, stupňovitost 11,7°. Jedná se o pšeničné pivo belgického typu (tzv. witbier), což znamená, že je svrchně kvašené. Bývá zvykem ho servírovat do sklenic o objemu 0,4 litru a přidávat srpek pomeranče. Tohle bylo první pšeničné pivo, které jsem ochutnala, a dokud nebyla jiná, celkem mi stačilo, dnes na můj vkus příliš "kouše" a nedosahuje jemnosti jiných.
• Krušovice Pšeničné (4*): Lahvové je sympaticky chutné. Krušovice patří do skupiny Heineken. Pivo má 4,3 % alkoholu.
• LöwenWeisse Hefe-Weissbier (4*): Tohle mi chutnalo, bylo takové příjemně jemné. Pochází z Mnichova a má 5,2 % alkoholu.
• Primátor Weizenbier (5*): vyhrál za rok 2013 cenu World Beer Awards. Taky mi moc chutná. Je takový příjemně plný.
• Velen (4*): Už si nepamatuju, ale myslím, že mi tohle pivo z pivovaru v Černé Hoře dost chutnalo. Asi tak ty čtyři hvězdičky.

Zdroje:
http://ekonomika.idnes.cz/psenicny-primator-vyhral-v-soutezi-o-nejlepsi-pivo-sveta-pmh-/ekoakcie.aspx?c=A131007_122933_ekoakcie_fih

Citronový pepř

Nejedná se o speciální druh pepře, ale směs koření, kterou si každá firma namíchá trochu jinak, proto – jako u všeho – je dobré číst etikety. Davídkovo koření obsahuje směs pepřů: bílý a černý, citrónovou kůru, cibuli, bramborový škrob, sumah a cizrnovou trávu. Zajímavé, že na jejich stránkách uvádí tohle: Pepř černý a bílý drcený, citronová kůra, cibule, citronová tráva. (Hned jim napíši dotaz, jak to tedy je a správná informace je na etiketě, ovšem, jak je to s cizrnovou trávou, mi paní Vávrová stejně zapomene napsat ;-).) Jinde se ve složení nachází například: granulát pomerančové kůry, granulát červené a zelené papriky, pastinák, kys. citronová, mletý zázvor, drcený koriandr, oplodí citronu, kurkuma, palmový tuk, extrakt z pórku a celeru…

A bohužel v něm také může být: sojová mouka, fruktózový sirup, sůl (30 %) – koření od Antonína a JUST dokonce ještě víc, cukr, směs bylin, aroma a také glutaman sodný (levnekoreni.cz).

Směs od Kotányi mi pro změnu připadá škoda kupovat: černý pepř (78,5%), citrónová kůra (15%), citrónové aroma, přírodní aroma citrónu a další přírodní aromata. Překvapením je pro mě i JUST, kterého jsem považovala za prodejce zdravé výživy a kvalitního zboží. Podívejme se, ve složení mají glutamát a sůl, navíc jako první, to znamená, že je jí tam více než 32 %, což je množství černého pepře… od toho taky ruce pryč. Jinak pěkný byznys! O drahé soli jsem už psala dříve v článku Solíte nebo kořeníte?

Na Wikipedii jsem našla, že sumah (sumac nebo sumaq) „je cihlově až tmavě červený prášek kyselé chuti z umletých plodových palic vyššího keře škumpy koželužské (Rhus coriaria). Škumpa roste planě ve Středomoří, Sicílii, v Turecku, Libanonu, Gruzii, Arménii a jihozápadní Asii, na skalnatých půdách a vyšších polohách. Zabraňuje průjmům, vaří se z něj čaj při žaludečních potížích. Na Středním východě se používá jako citrónová šťáva např. do salátů. V receptech zakavkazské kuchyně se používá k rožněným masům (šašlik).“

Výraz „cizrnová tráva“ Google nenašel, tak předpokládám, že jde jen o dva hloupé překlepy v jednom slově, kterými jsem se nechala zmást.

Jedná se o hrubou směs koření se svěží vůní a výraznou peprně kyselou chutí, což jídlům dodává nádech léta a připomíná středomořskou kuchyni.

Použití: Citronový pepř se hodí na ryby, bílé maso, do bylinkových másel a omáček, salátových zálivek, olejovo-octových dresinků. Jinde jej používají ještě k dochucení těstovin, nebo ochucení grilovaných jídel, především mas, zeleninových jídel. Na JUSTu doporučují salátovou zálivku z bílého jogurtu či zakysané smetany a okořeněnou Citronovým pepřem.

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sumah
http://davidkovokoreni.cz/maso/citronovy-pepr
http://www.profikoreni.cz/Citronovy-pepr-100g-d167.htm
http://www.svetbedynek.cz/koreni_sacek/593-citronovy-pepr-sacek/
http://www.e-koreni.cz/prodej/Citronovy-pepr--50g
http://ceskedelikatesy.cz/dobre-koreni-smesi-citronovy-pepr-gresik
http://www.levnekoreni.cz/Citronovy-Pepr-25g--m9|g9|o160.html
http://gastro.kotanyishop.cz/dozy-jednodruhove-koreni-c6/citronovy-pepr-i52/
http://www.justnahrin.cz/produktove-rady/koreni/citronovy-pepr

Podzimní čaj od Grešíka

Ač podzim ještě nepřišel, leckde to tak už vypadá. V Praze, kde jsem byla tři dny pracovně, už dokonce padá i žluté listí ze stromů!

Zatím nám ukazuje spíše svou deštivou tvář, ale musím říct, že se už těším na tu přívětivou – teplou a barevnou. A v této náladě jsem si ze spíže přinesla Grešíkův čaj Čtvero ročních období Podzim. Pro svou lásku k tomu jarnímu jsem na tenhle a jeho příjemnou chuť málem zapomněla. V nabídce už jej mají řadu let a já si ho velmi oblíbila. Na obalu se píše: „Tóny podzimu s vůní zralých jablek, rakytníku a medovým dotekem vřesu potěší naše smysly ve chvílích klidu a rozjímání.“ Kromě zmiňovaných jablek, rakytníku a vřesu ve složení najdete také slézový květ a přírodní aroma (jablko, skořice, vanilka). Stejně jako další bylinkové čaje se i tento připravuje zalitím horkou vodou a ponecháním v zakryté nádobě po dobu patnácti minut.

P. S.1: Můj milovaný jarní čaj se skládá z listu maliníku, květu černého bezu, květu sedmikrásky, jahod a aroma (jahody, smetana). S textem na krabičce lze jen souhlasit: „Vůně jahod a černého bezu, jemná jahodová chuť a květy sedmikrásek navodí jarní atmosféru probuzení. Čaj pro začátek dne a nových etap.“ Já bych ještě poznamenala, že jeho chuť je vskutku báječná a tolik voní po jahodách, že si jej člověk musí zamilovat.

P. S.2: Na zimní čaj si teď nevzpomenu, ale brzy si jej snad udělám a dám vám vědět. Ale letní není nic moc, je v něm ibešek a je značně kyselý a chuťově to tak nějak není ono.

Dědečkova pochoutka

K narozeninám jsem dostala Dědečkovu pochoutku – brusinky a kešu s medem. Už dávno jsem si to přála ochutnat, ale vždycky mi to přišlo dost drahé, takže mi to udělalo ohromnou radost. Pro všechny zvědavce můžu říct, že to nestojí za to.

Je to chutné, jistě. Jako med s kešu oříšky a brusinkami. Jenže, to si je můžete klidně dát společně na lžičku, med po oříškách ani brusinkách nevoní, takže si takovouhle pochoutku můžete udělat sami doma a mnohem levněji.

Zdroj obrázku: http://www.vcelpo.cz/cs/eshop/118-dedeckova-pochoutka-brusinky-a-kesu-s-medem.html

Víno

Červené víno moc nepiju, ale dnešní nádherný sluneční den si přímo žádal oslavu, a tak jsem si ještě před obědem načla lahvinku. Že je červené jsem zjistila, až když jsem vytáhla špunt. No, vytáhla... poprvé se mi stalo, že se v polovině zlomil. Zřejmě kvalitní, že?

Ale konec jízlivosti, Neronet z vinařství Roman Komarov Ivančice sice obsahuje oxid siřičitý, ale jinak je chuťově dokonalé. Zde bych měla asi zmínit, že mám ráda sladší vína. Čím sladší, tím lepší. Největší pochoutkou pro mě bylo portské nebo sangria. Vínu rozumím jen málo, ale vím, co mi chutná. A tohle mi připomíná třešně nebo ostružiny. Je takové mazlivé a něžné na jazyku. Žádná trpkost. Na lahvi je napsáno suché. No, domnívala jsem se, že to je obvykle trpké, a tak jsem mile překvapena. Tohle je totiž opravdu LETNÍ víno. Z etikety se ještě dozvím, že jde o ročník 2011 šarže 15/11, je plněno vinohradníkem, vinařská tra´t je Pod Jakubem a má 13,0 % alkoholu. A má stříbrnou medaili vinařských Litoměřic z roku 2013. Hmmm. Mňam. A z jejich stránek: "Jakostní víno vypěstované v naší vinici ve vinařské trati Pod Jakubem. Mošt dosáhl cukernatosti 20,6° NM. Po desetidenním kvašení rmutu v nádobě s ručním potápěním matolinového klobouku, bylo vylisováno temně červené až nafialovělé mladé víno moravské odrůdy Neronet. Po tříměsíčním ležení na hrubých kalech bylo víno přetočeno do použitých  barrikových sudů, kde proběhla jablečno-mléčná fermentace. Následně bylo víno přetočeno do starých dubových sudů, kde zrálo jeden rok. Ve vůni cítíme ostružiny a borůvky s nádechem černé čokolády. V chuti opět tmavé lesní ovoce s jemnou tříslovinou a dlouhou expresivní chutí. Dosažené ocenění: Festwine zlatá medaile; Valtické vinné trhy stříbrná medaile; Litoměřice stříbrná medaile; Medaile Top 77 nejlepších vín Moravy 2013."  Že bych si rovnou koupila další? (23. května 2014)

Zdroj: http://vinokomarov.cz/eshop/index.php?route=product/product&product_id=75 

Dneska slavím včerejší kurz - viz Pletky s králíkem na blogu Angelika tvoří - a tak jsem si načala další lahvinku Neronetu. Mmm, kdo si může dopřát ostružiny už v tuto dobu? Voní tak báječně a jak mi chutná. Někdy příště vyzkouším ročník 2012, prý by měl být ještě sladší. (13. července 2014)