Kuskus se zeleninou na slanině

Potřebujete:

• slaninu nebo špek,
• cibuli,
• cuketu,
• uvařený květák a brokolice,
• nakládaná kukuřice,
• kuskus,
• vajíčko,
• sůl,
• pepř.

Kuskus zalijte horkou vodou a nechte sedm minut odstát, nebo použijte návod na balení. Na slanině opečte dosklovata cibulku a pak přidejte na kostičky nakrájenou cuketu. Opečte a přidejte předem uvařený květák nebo brokolici. Prohřejte a vsypte nakládanou kukuřici. Vsypte kuskus a vyklepněte vajíčko. Osolte, opepřete a pořádně promíchejte. Osobně přidávám ještě kurkumu – jako do většiny ostatních slaných jídel tohoto typu.

Na chuti se nejvýrazněji podílí špek, vajíčko a pepř, takže nemusíte mít obavy ani z lidí, co zeleninu moc nejedí. Talíř můžete dozdobit rajčátkem nebo paprikou, ať si taky užijete červenou barvu, když už tam žlutou, zelenou i bílou (květák) máme.

Úžasně snadný tvarohový dort

Na těsto potřebujete

• 180 g hladké mouky (můžete nakombinovat s celozrnnou nebo žitnou),
• 30 g cukru,
• 100 g Héry (nebo másla, to používám radši),
• 1 žloutek,
• lžička citrónové šťávy,
• lžička vody.

Suroviny na náplň:

• 2 vejce,
• vanilkový cukr,
• lžíce rozinek či brusinek,
• 500 g tučného tvarohu,
• 2 dcl mléka,
• 150 g cukru,
• 1 vanilkový pudink.

Smícháme mouku s cukrem a tukem. Pak přidáme další přísady a vytvoříme těsto. Dáme ho do chladu na 30 minut a zapečeme ve středně vyhřáté troubě cca 5 až 10 minut. 

Ušleháme bílky (včetně toho zbývajícího z těsta), přendáme je někam na talíř nebo do misky a umícháme všechny ostatní suroviny kromě rozinek, ty přisypneme nakonec. Načasujeme si to tak, abychom do náplně jenom rychle lehce ručně vmíchli bílky a hned to nalili na těsto a dali do trouby.

Trapas – tady má být napsané, jak dlouho se peče. Odhaduju hodinu na 175°C.

Aby byl dort méně zdravý, můžete na něj dát šlehačku. ;-)

Tenhle recept mám ráda, protože je snadný, a celkem rychlý. Obvykle se povede a umaže se minimum nádobí. Má jen jediný nedostatek - děsně rychle se sní. 

Tip: Minule jsme zkusili dát na dort ještě před zapečením mražené lesní ovoce (místo rozinek) a ukázalo se, že to je docela fajn. Možná by bylo lepší, dát ho tam až těsně před koncem pečení, že by pak více leželo navrchu a nepropadalo se dovnitř do náplně.

P. S.: V Apetitu červen 2013 jsem našla velice podobný recept s tím, že je to "Německý tvarohový koláč s rozinkami".

Rajčatový salátek s mozzarellou

Salátek je lehký, levný a vhodný především na léto. Měl by mít díky rajčatům ochlazující účinky.

Potřebujete:

•  rajčata,
•  mozzarellu,
• čerstvou bazalku,
• olivový olej,
• citron nebo balsamikový ocet,
• cukr,
• sůl.

Nakrájejte rajčata a mozzarellu a zalijte zálivkou z cukru, soli a citronové šťávy. Natrhejte lístky bazalky, zamíchejte a dochuťte olivovým olejem.

P. S.: I když třeba nejste příznivci olejů, některé vitamíny ze zeleniny se váží právě na tuky. A tady pro pobavení vtípek z lamera:

<a> hele a co ten test z chemie, těžký?
<b> takovej trollův standard
<b> ale byla prdel <c> ho celkem nasral :D
<b> víš jak nám řikal tu pomůcku na vitaminy rozpustný v tucích?
<a> jj ze slova ZADEK škrtnu Z...to je jediný co bych věděl :)
<b> no tak <c> napsal do testu RDEL :D

Zdroj: http://www.lamer.cz/quote/search?q=rdel

Výměsíčí

My Češi to nemáme, ale Slováci běžně slaví výměsíčí, tzn. když jejich vztah trval už nějaký ten měsíc. A tak se i já přidám a k prvnímu měsíci tohoto blogu mu daruju dort. Tvarohovej. Recept, na nějž už pár lidí čeká. Těšte se - 24. dubna 2014 v 7 ráno. Mňam.

Cibulačka

Jedno z mých nejoblíbenějších jídel a snad nejjednodušší na světě, nepočítám-li krajíc chleba potřený máslem a posypaný solí. Na tuhle francouzskou cibulačku, jejíž původní recept pochází kdoví z jakého časopisu a během let jsem ho poněkud upravila, potřebujete jenom: 

• cibuli, 
• sůl, 
• mletý pepř, 
• kousek másla a vodu,
• případně vajíčko a zeleninový bujón (Würzl).

Jo, mám vyzkoušeno, že zpěněná cibulka je nejlepší na másle. Ale můžete použít i olej, jen to máslo je zkrátka chuťově lepší. Taky se mi víc líbí, když je cibule nakrájená na kolečka a ne na nějaké kostičky, půlkolečka a podobně. Jen na to potřebujete pěkně kulaťoučkou cibuli. A trochu šikovnosti. Potřebujete tolik středních cibulí, pro kolik lidí polévku děláte.

A směšně jednoduchý postup: Rozehřejete máslo, cibulku na něm uděláte pěkně dozlatova. Přímo na pánvi (šetříte si nádobí) zalijte vodou a přiveďte k varu. Opepřete a pokud nebudete dávat bujón, tak i osolte a můžete podávat. 

Vylepšená verze spočívá v tom, že přidáte výše zmíněný bujón – je vhodné dát ho do 0,5 l polévky, aby to nebylo příliš slané. Tenhle mám oblíbený, protože obsahuje zeleninu (jen 8,5 %), bylinky a koření a cosi dalšího, a taky je bio a dobře chutná a polévku udělá zajímavější. Na poslední chvíli, klidně až poté, co vypnete sporák, přidejte vajíčko. Buď ho tam jen tak klepněte a mírně zamíchejte, vzniknou vám větší kusy, nebo ho předtím rozmíchejte v talířku a pak ho vlijte do hotové polévky.

Lze přidat i salám nebo plátkový sýr nakrájený na kostičky. Přikusovat můžete opečenou bagetu. 

Tento recept můžete zkusit s pórkem místo cibule. Taky to bylo zajímavé, i když na cibuli nedám dopustit. Té se nic nevyrovná. Mimochodem podle Číňanů má osmažená cibule sladkou chuť a tudíž je to „uklidňující“ potravina. Možná někdy v budoucnu doladím recept podle pěti elementů.

Mleté koření

Dříve, než si koupíte mleté koření, zamyslete se nad tím, jestli se nedá koupit jako celé. Namlít si ho můžete těsně před přípravou, takže pak vám pak bude krásně vonět a nebude vyčichlé. Namlít si pepř není nic těžkého. Můžete použít zakoupený mlýnek a některé se rovnou v mlýncích prodávají. Jen pozor na ty jednorázové plastové. (Nechcete si okořenit jídlo i plastem, že?)

Kamarád kuchař je však zásadně proti mlýnkům a doporučuje vždy raději používat hmoždíř. A to buď těžký kamenný, který vám nebude při práci utíkat, nebo kovový. Doufám, že se nepletu. Takže můj maličký dřevěný/bambusový (nebo jaký) rozhodně vhodný není. 

Tip: Když chcete v hmoždíři rozstlouct jen trošku koření, můžete k němu přidat buď sůl (u slaných pokrmů) nebo cukr. Půjde to o trochu lépe. Nevím, kde jsem to vyčetla, ale při drcení římského kmínu na baba ganoush se mi to vyplatilo. Jinak mi totiž z hmoždíře vyskakoval jako živej.

Solíte nebo kořeníte?

Doufám, že aspoň trochu kořeníte. :-) Koření často napomáhá lepšímu trávení a dělá jídlo zajímavějším. Názvem tohoto článku chci upozornit na nevhodné nakupování koření v různých hyper- či supermarketech. Vlastně téměř ve všech obchodech a dokonce i v některých krámkách s kořením. 

Co mi vadí?

Koření nemá obsahovat sůl. Když si kupujete koření, chcete s ním okořenit jídlo. Předpokládám, že osolit ho umíte. ;-) Jenže když máte koření se solí, už byste solit neměli, protože jinak bude jídlo příliš slané a přitom málo kořeněné. 

V neposlední řadě je tu také ekonomický vliv - velice předražená sůl.

Miluju cibuli

Miluju česnek, cibuli, pórek. Podle mého názoru patří téměř do každého slaného jídla aspoň jedno z nich. Však to je taky na mých receptech vidět. ;-) Taky mám moc ráda koření. Lásku k němu jsem získala už během dospívání díky rodičům, kteří také nejsou příznivci typické české kuchyně, tzn. těžkých hutných jídel, z nichž mám ráda jen málokterá.

Abych snad trošku ospravedlnila svou lásku k cibuli, i když si nemyslím, že to je potřeba, smažená patří mezi "sladké" potraviny, což znamená, že je vhodnou potravinou právě do každého jídla.

Nakládaný hermelín

Potřebujete:

• čtyři hermelíny,
• česnek,
• dvě feferonky,
• dva bobkové listy,
• olej.

Koření:

• 15 kuliček jalovce,
• lžičku tymiánu,
• lžičku rozmarýnu,
• špetku sladké papriky,
• špetku pepře.

Připravte si směs koření smícháním výše uvedených přísad. Vymyjte a důkladně vytřete sklenici, do níž budete podélně rozkrojené hermelíny ukládat. Na každou část klaďte česnek nakrájený na tenké plátky a posypte směsí koření.

Až budou všechny hermelíny ve sklenici, přidejte bobkové listy a feferonky, zalijte olejem a nechte dva dny v chladu odpočívat.

Sushi - příprava

Chtěla jsem doma ukázat, jak vypadá (a chutná) sushi. O tom, jak jsem si na něm pošmákla v Praze a co všechno se tam dá jíst, si můžete počíst zde. Základní suroviny mám a teď jen co do toho? Prvotní investice bude větší, řekněme tři až pět stovek, ale každé další jídlo už si uděláte téměř zdarma, protože než jednotlivé suroviny spotřebujete, chvilku to potrvá. Taky si můžete koupit začátečnický set, v němž najdete vše potřebné.

Potřebujete:

• speciální lepivou rýži – koupíte ve specializovaných obchodech, můžete i machrovat s tím, že chcete nishiki nebo haruka,
• speciální ocet na sushi (Mitsukan),
• plátky řasy nori,
• sójovou omáčku (Kikkoman),
• práškové wasabi – má delší trvanlivost než pasta,
• nakládaný (růžový) zázvor,
• rolovací podložku (vypadá jako špejle svázané k sobě).

Dovnitř se obvykle dává (vyberete si, co chcete, ale ne všechno najednou!):

• syrový losos nebo tuňák,
• vařené krevety,
• uvařené vajíčko, 
• avokádo,
• okurka,
• mrkev,
• blanšírované výhonky chřestu,
• japonská ředkev Takuwantaro,
• krabí tyčinky,
• kaviár,
• chobotnice,
• úhoř,
• sépie, 
• houby shitake (to teda nevím),
• sezamová/lněná semínka.

Postup:
Začneme rýží, ta je v sushi tím nejdůležitějším, tak se to nesnažte ošidit nějakou „naší“. Připravte si jí asi tak hrneček – pozor hodně nabude! Pořádně ji propláchněte ve studené vodě, aspoň pětkrát, dokud není voda čirá. Vařte ji asi tak patnáct minut, zkrátka až bude měkká. A pozor bez soli! Sojovka je slaná dost.

Do ještě teplé rýže přidejte lžíci octa Mitsukan a lžičku cukru. A nechte vystydnout.

Na podložku položte nori řasu – obvykle se pokládá tou lesklou stranou dolů. Mírně ji navlhčete a prsty občas namáčenými ve vodě na ni nandejte pořádnou vrstvu rýže, ale vzdálenější okraj k němuž budete rolovat nechte prázdný.

Doprostřed pásu rýže dejte, na co máte chuť. Kombinujte maximálně dvě až tři chutě do jedné rolky. Naše zoufalá domácí verze obsahovala tuňáka z konzervy v oleji (bez oleje), červenou papriku, kousíček okurky a běžný tvrdý sýr (což není moc dobrý nápad – chuťově nic extra a dost tvrdé).
 

Rulička sushi před rozkrájením

Můžete kápnout trošku wasabi, ale opravdu jen malinko a pak už stačí jen zarolovat. Když řasa nedrží, maličko ji navlhčete. Nechte nějakou dobu odležet (aspoň 15 minut) a pak ostrým nožem krájejte na asi dvoucentimetrové špalíčky. Okraje sní kuchař a na stůl se dávají jen ty hezké kousky.

Než začnete jíst, nachystejte si do misky sojovou omáčku a v ní rozmíchejte prášek wasabi. Na talíř si nachystejte nakládaný růžový zázvor. A aby to bylo opravdu skvělé – chyťte každý kousek sushi do hůlek, namočte do směsi sojové omáčky s wasabi a přikousněte zázvor.

Sushi se surimi a avokádem (fotka s chybou)

Baba Ganoush (pasta z lilku)

O tomhle receptu jsem vám už psala na svém hlavním blogu (zde), ale tehdy jsem ho ještě neměla vyzkoušený. Teď už mám. A bylo tak lahodné, že jsem vylízala talíř. Z toho plyne poučení, že jeden lilek je i pro jednu osobu málo!

Potřebujete:

• 2 střední lilky,
• 2 stroužky česneku,
• šťávu z poloviny citrónu,
• 2 lžíce olivového oleje,
• římský kmín,
• sůl,
• příp. pepř,
• tahini (sezamová pasta).

Nejprve umyjte a dejte péct do trouby baklažán (lilek). Tak jak je, vcelku. Měl by být hotový za půl hodiny při 200 stupních. Protože ten můj nejevil známky scvrklosti – tu slupku má mít celou scvrklou a ošklivou. Někde jsem četla, že ho můžete dát do alobalu. No, i bez něj jsem se obešla. – Měla jsem ho nakonec v troubě hodinu.

Asi zcela zbytečně, takže ho po třiceti minutách vyndejte, rozpulte a vnitřek vydlabejte lžicí do misky nebo hlubokého talíře. Obvykle se pracuje s již studeným lilkem, ale mně se zalíbilo mít jídlo alespoň vlažné. Rozmačkejte na pastu a můžete se pokusit slít vymačkanou vodu. Když to nepůjde, neřešte to stejně jako já.

Přidejte římský kmín (nadrtila jsem ho v hmoždíři těsně před přidáním a nádherně voněl), citronovou šťávu, trochu soli, olivový olej a rozmačkaný česnek. Můžete přidat pepř.

Tradičně se  k tomu jí bagetky nebo pita, ale můžete to zkusit samotné, nebo s kuskusem jako já. Četla jsem i o bramborách. Zkrátka musíte zjistit, k čemu se vám chuť baba ganoush hodí nejvíce. :-)

P. S.: Správně se do jídla přidává sezamová pasta Tahini, ale nebyla po ruce, tak jsem se obešla bez ní. Koupila jsem si ji až po třech vydařených pokusech a můžu vám říct, že se bez ní obejdete. Mně to tak možná chutná i více.

Sice pokrm trochu zjemní - jak v barvě, tak v chuti – ale to hlavní je jako u tataráku: dobře si to okořenit (římský kmín má největší vliv na tohle jídlo!), okyselit a osolit podle vlastní chuti. Jídlo může být mdlé a nudné, a nebo fantastické, to záleží na tom, co máte rádi a kolik si tam jednotlivých surovin dáte. A bacha – ten kmín je docela výraznej, tak raději opatrně a přidávejte postupně.

Víte co s cuketou? (3 recepty)

Malé zelené cukety mám ráda. Dají se upravovat hned na několik způsobů a vždycky jsou chutné.

Teď jsem si ji například udělala na způsob selské omelety:

• cuketu,
• uvařené brambory,
• tři vajíčka,
• špek,
• česnek,
• koření (např. provensálské)

Na pánvi osmažte špek, až bude téměř vypečený, přidejte k němu česnek a zlehka ho osmažte. Vyndejte ho na talíř a přisypte brambory a cuketu nakrájenou na nudličky. Chvíli smažte, následně okořeňte, ještě nechte minutku smažit a pak přisypte česnek a zalijte vajíčky.

P. S.: Olej ani sůl nejsou zmíněny, protože nebyly použity. Špek je slaný i mastný dost.

Kolokythaki vrasta salata (= salát z vařených cuket, řecky) Nejběžnější řecká úprava:

• cuketu,
• citron,
• olivový olej,
• sůl.

Cukety nakrájejte na dlouhé žlutavé proužky, povařte asi patnáct minut, naservírujete na talíře a pokapejte citronovou šťávou a olivovým olejem. Osolte a jezte.

P. S.: Jedná se o oblíbený způsob přípravy Emmy Tennant uvedený v knize Dům na Korfu. Poživatelné to je, za zkoušku to stojí, ale návštěvě bych to možná raději nenabízela. Je to spíš takové malé lehké jídlo, které vás osvěží v parném létě.

Smažené lupínky z cuket

• cukety,
• koření (např. grilovací, gyros...),
• sůl,
• přílohu (brambory, chleba).

Rozpalte olej a na něm z obou stran při vysoké teplotě rychle opékejte okořeněné co nejtenší plátky cuket. Jsou velice chutné a aby byly aspoň trochu zdravé, osušte je následně v ubrousku. Je vhodné mít přílohu, jinak je to celkem těžké jídlo. 

P. S.: Stejným způsobem můžete udělat i chutný lilek, akorát jej předtím osolte a nechte pustit šťávu, kterou setřete ubrouskem. Pak jej můžete osmažit.

Úvodní článek :-))

Jsem štíhlá, zvídavá a přáteli někdy označovaná jako fretka. To asi proto, že jsem poměrně snadno nadchnutelná a sangvinická. Všechno chci hned a honem honem. I když zcela výjimečně dokážu být i pozoruhodně trpělivá. 

Jako si to o své povaze (sangvinik) myslí každý, tak i já se domnívám, že to je ta nejlepší a jako typická žena se zajímám o zdraví a zdravé stravování. A tímhle bločkem jsem si udělala radost a sbírám si přímo na něm recepty do své malé soukromé kuchařky. Ale taky vám umožňuju vyzkoušet něco nového, s čím jste se dosud nesetkali. Ukázat vám, že jídlo je potěšení a snad vám přinést do života trochu sluníčka a radosti. 

P. S.: A taky je to můj druhý dobrý skutek na Bobříka dobrých skutků.